Je to taková bašta odporu proti Izraeli. V místním táboře propukla jak první intifáda v roce 1987, tak druhá v roce 2000. Tedy protesty Palestinců, které přerostly v násilí a tvrdé střety.
Je to také tábor, odkud se rekrutovali někteří sebevražední atentátníci, kteří útočili nebo chtěli útočit v izraelských městech. To zasáhlo například do života Palestinky Waly, která se v táboře narodila před dvaadvaceti lety.
Vyrůstala se sourozenci. Otec rodinu opustil a přestěhoval se do Jordánska, matku izraelský soud poslal na osm let do vězení právě za pomoc sebevražednému teroristovi. Jednomu z těch, kterým útok nevyšel a izraelským ozbrojeným složkám se podařilo je zastavit.
Ctižádostivá Walaa se však před lety rozhodla, že se naopak stane policistkou. Zkusila se dostat na policejní akademii - a uspěla.
Walaa je hlavní hrdinkou dokumentu kanadské režisérky Christy Garlandové s názvem Co Walaa chce. Snímek měl premiéru loni na festivalu Berlinale a autorka s ním letos přijela do Prahy na festival filmů o lidských právech Jeden svět.
Ve sporu s radikální matkou
Kanadská režisérka říká, že ji lákalo natočit film, který by se na Palestince a jejich život podíval zblízka a přes nějaký konkrétní osud.
"V Kanadě ani jinde moc filmů o Palestincích není. A ještě méně jich je o životě palestinských žen, palestinských mladých žen. Využila jsem proto příležitost, která se mi naskytla, když jsem doprovázela Dánku pracující na Západním břehu Jordánu jako lektorka práce s kamerou," popsala pro Aktuálně.cz Garlandová. "Seznámila jsem se s Walou. Izraelci její matku právě propustili, když jsem začala natáčet."
Garlandová se vyhýbá politickým komentářům a záměrně se nestaví na žádnou stranu v izraelsko-palestinském konfliktu. Nechce soudit. Walu ukazuje jako mladou ženu, která jde částečně proti společenským konvencím i názoru vlastní rodiny.
Dokonce se dostává do sporu s matkou. Ta zůstává i po návratu z vězení radikální a zpochybňuje, zda má palestinská vláda a její složky, tedy i palestinská policie, vůbec smysl.
Ukázka z filmu Co Walaa chce:
"Vztah matky a dcery je komplikovaný, což mě také podnítilo k tomu, abych tento film udělala. Točit jsem začala v roce 2012 a točila jsem šest let, než měl film premiéru na festivalu Berlinale," říká režisérka s tím, že mnoho času zabralo i obhlížení lokací na natáčení.
"S Walou jsem se setkala náhodou. Žije v táboře Balata, kde propukly intifády a kde je silný odpor proti Izraeli. Do vězení se dostanete velmi snadno. Řada jejích přátel a příbuzných byla ve vězení. Ona chtěla něco konstruktivního a pozitivního, chtěla mít práci, být samostatná," dodává.
V uzavřeném kruhu
Naděje na mír, kterou přinesla dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) v roce 1993, se nenaplnila. Naopak, v současnosti se zdá, že je nemožné dohodnout se na oboustranně přijatelném kompromisu.
Gazu ovládá hnutí Hamás, které na Izrael střílí rakety. Napětí je i na Západním břehu Jordánu, naposledy došlo k přestřelce ve středu při izraelském pokusu zatknout několik Palestinců u Betléma.
"Nedokážu si moc představit mírové uspořádaní. Nadějí jsou pro mě mladé generace Izraelců a Palestinců, kteří snad jednou zvolí do čela politiky schopné se domluvit. Ale je tam mnoho násilí, vše se točí v uzavřeném kruhu," říká Garlandová.
Hrdinka jejího filmu ale svůj sen být policistkou dotáhla do konce.
"Dnes je policistkou. Byla se mnou na premiéře v Berlíně a je hrdá na to, že může takto reprezentovat Palestince a být jejich hlasem," tvrdí kanadská filmařka.
