Washington/Islámábád - Pákistán zatkl pět mužů, kteří údajně poskytovali americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) informace, které ji nakonec přivedly k úkrytu Usámy bin Ládina v Abbottábádu.
Podle listu The New York Times je mezi nimi i major pákistánské armády. Osud informantů CIA je nejasný.
Pákistán krok, který dokládá stále větší neshody mezi Washingtonem a Islámábádem, nijak nekomentoval.
Odstupující ředitel CIA Leon Panetta jednal minulý týden v Pákistánu s představiteli pákistánské armády a zpravodajské služby ISI, avšak bez zjevného výsledku.
Usámu bin Ládina zabila 2. května v jeho domě v Abbottábádu speciální americká úderka. Od té doby jsou vztahy mezi USA a Pákistánem mimořádně napjaté.
Pákistánské bezpečnostní služby místo toho, aby v koordinované akci s USA postupovaly proti síti těch, kdo svou podporou umožnili bin Ládinovi ukrývat se nejméně pět let v Pákistánu, zatýkají osoby, které nejhledanějšího teroristu světa pomohly zlikvidovat.
Stanice BBC navíc uvádí, že Pákistán možná zadržel v souvislosti s bin Ládinem více lidí, nejen oněch pět, o kterých mluví CIA.
Stále větší odstup
Od bin Ládinovy smrti se Pákistán stále více distancuje od špionážních a protiteroristických akcí, které Američané provádějí na jeho území. Poslední události to jen potvrzují.
Pákistánské bezpečnostní složky, jež Američané svou akcí proti Ládinovi pokořili, teď odmítají provádět pro CIA průzkumné operace.
Pákistánci navíc přestali povolovat americkým zpravodajským důstojníkům vstup do země a hrozí, že ještě více omezí lety amerických bezpilotních letounů.
Zrušili také program, v jehož rámci Pentagon cvičil speciální pákistánské jednotky pro boj proti islámským radikálům z Al-Káidy a Tálibánu na pákistánských kmenových územích.
Pákistán následně muselo opustit 120 amerických vojenských poradců. ISI a pákistánská armáda navíc ještě zvýšily svůj už tak laxní přístup k potírání islamistických základen.
Ředitel CIA například před několika týdny poskytl ISI informace o dvou výrobnách, v nichž radikálové vyráběli bomby, a požádal ji, aby v nich udělala razii.
Pákistánci si ale dali načas. A když o několik dní později operaci provedli, byli islamisté dávno pryč.
Pentagon pak zadržel Pákistánu platbu ve výši 300 milionů dolarů, určenou jako kompenzaci za to, že Islámábád udržuje v pozicích podél hranice s Afghánistánem 100 tisíc vojáků.
V Kongresu se přitom stále častěji ozývají hlasy, které požadují, aby USA vzhledem k postoji Pákistánu rázně omezily pomoc ve výši dvou miliard dolarů, kterou této zemi každoročně poskytují jako strategickému spojenci ve válce proti terorismu.
