Proces přijetí ústavy se zadrhl před rokem, kdy dokument v referendu odmítli na konci května Francouzi a krátce po nich i Nizozemci. Unie si tehdy dala na dvanáct měsíců přestávku a nyní se k ústavě znovu vrací.
Ti, ktěří ji chtějí zachránit, koketují s myšlenkou změnit název dokumentu. Ten současný podle nich mnoho Evropanů odrazuje.
"Všichni souhlasí tím, že nebylo šťastné text nazývat ústavou a že je potřeba změny," řekl novinářům finský ministr zahraničí Erkki Toumioja. Hovořilo se také o tom, že text dokumentu by mohl být výrazně zkrácen.
"Ano, je to možný nový začátek. Cesta, jak proces schválení dokumentu celou Unií znovu oživit," potvrdil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Infobox
JAK TO VYPADÁ S EUROÚSTAVOU:
- Kdo ji schválil
Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Itálie, Španělsko, Belgie, Lucembursko, Řecko, Kypr, Malta, Litva, Lotyšsko, Estonsko
- Kdo ji odmítl
Francie, Nizozemsko
- Kdo ještě nerozhodl
Česká republika, Polsko, Velká Británie, Irsko, Portugalsko, Finsko, Dánsko, Švédsko
V SOUVISLOSTECH
Oživit, či pohřbít?
Britský ministr pro Evropu Geoff Hoon naznačil, že Londýn nyní nemá zájem ústavu prosazovat. Ve Spojeném království dokument není příliš populární a průzkumy ukazovaly, že by ho Britové v referendu patrně odmítli. Navíc popularita premiéra Tonyho Blaira je nyní v zemi velmi slabá.
"Nejsme jednotni v názoru, co dál s euroústavou. Měli bychom dlouho a důkladně zkoumat možná řešení," řekl Hoon novinářům.
Nizozemci názor nezměnili
Mezi odpůrce přijímání ústavní smlouvy za každou cenu patří i pravicová vláda v Dánsku a nový kabinet v Polsku.
Šéf nizozemské dilomacie Bernard Bot v Klosterneuburgu prohlásil, že v jeho zemi odpor k ústavě rok po referendu ještě vzrostl, a nelze očekávat, že by Nizozemci v blízké budoucnosti změnili názor.
Prestižní britský týdeník Economist se v komentáři vyjádřil pregnantně. "Rok pro francouzském a nizozemském "ne" přišel čas euroústavu pohřbít."
Z jednání ministrů vyplynulo, že o dalších krocích unie rozhodnou v příštím roce i parlamentní volby ve Francii a Nizozemsku.
Svoboda: Na ústavu není vhodná doba
Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková dopředu avizovala, že ze schůzky v Klosterneuburgu nevzejdou žádné zavěry a jde spíše o neformální diskusi. Podle ní ministři diskutovali i o tom, proč pro řadu lidí v členských zemích ztrácí Unie na přitažlivosti a "vzdaluje se jim".
K tomu se vyjádřil český ministr zahraničí Cyril Svoboda, jehož přílet do Rakouska o hodinu pozdržela závada na letadle. Kvůli ní se po startu vracel zpět na ruzyňské letiště.
""Unie je založena na rovnosti, ale tu dočasně omezují všechna přechodná období. Omezení volného pohybu osob či služeb, víza s USA či Kanadou - to jsou projevy faktické nerovnosti," řekl agentuře ČTK český ministr.
Uvedl zároveň, že podle jeho názoru nyní není vhodná doba na to, aby Unie řešila ústavní smlouvu.
Mezi nejznámější odpůrce ústavy patří český prezident Václav Klaus. Pro přijetí ústavy jsou v České republice sociální demokraté a lidovci, ODS ji nechce.
U kláštera se sešli odpůrci Turecka v EU
Za jeden z důvodů, proč Francouzi a Nizozemci loni odmítli ústavu a proč mnoho lidí ztrácí v EU důvěru, jsou považovány obavy z dalšího rozšířování Unie a příchodu levných pracovních sil z východních zemí. Právě ve Francii a Rakousku je silný odpor k přijetí Turecka do Unie.
To se projevilo i dnes, protože ministry vítali v Klosterneuburgu demonstranti protestující proti přístupovým rozhovorům Evropské unie s Tureckem.
Paradoxně na dohled od kláštera, kde se jednalo, stojí památník místním vojákům, kteří v roce 1683 bránili Vídeň během jejího posledního obléhání armádou Osmanské říše.
