To je důvod, proč byl úterní výbuch v přístavu tak devastující. A proč tolik budov a bytů je zničených a přes čtyři tisíce lidí utrpělo zranění. "Co vím, snad úplně každému exploze vytloukla okna," popsal deníku Aktuálně.cz Libanonec Hassan Ezzedine, který žije v Praze a ve své zemi má rozvětvenou rodinu.
Z dosavadních zpráv vyplývá, že vybuchl dusičnan amonný v přístavním hangáru číslo 12. Náklad hnojiva se dostal do Bejrútu v roce 2013 nedopatřením. Podle dokumentů, zveřejněných obvykle dobře informovanou libanonskou televizí LBC, pochází z plavidla plujícího pod moldavskou vlajkou z Gruzie do afrického Mosambiku. Ve Středozemním moři ale mělo technické problémy a požádalo o povolení zakotvit v Bejrútu.
A video showing the before and after of Beirut's main port after Yesterday's explosion, using drone imagery from today, shared by @Dalatrm.
— Nathan Ruser (@Nrg8000) August 5, 2020
The crater is submerged to a diameter of 140m. pic.twitter.com/0xluycFK5U
Posádka ale loď opustila, když nedostala povolení odplout, takže Libanoncům nezbylo než nebezpečný náklad převzít a uskladnit. Celní správa údajně od června 2014 upozorňovala vládní úřady v dopisech, že dusičnan je nebezpečný, a žádala o instrukce, co s nákladem udělat.
Až do úterního odpoledne, kdy hangár explodoval, se nestalo nic. Podle měření vyvolal výbuch v Bejrútu a okolí zemětřesení o síle 3,5 stupně Richterovy škály.
Zásoby obilí jsou pryč
Dusičnan amonný musí být z bezpečnostních důvodů uskladněn tak, aby nepřišel do kontaktu s palivem, a nesmí být vystaven vysokým teplotám. Co přesně způsobilo explozi, zatím není jasné.
Zprávu, že v hangáru 12 prováděli dělníci opravné stavební práce, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Přístav je natolik zničený, že není možné jej dál využívat, přitom šedesát procent veškerého dovozu do Libanonu šlo právě přes něj. Lodní doprava se nyní přesune do města Tripolis na severu země, kde má však přístav podstatně menší kapacitu.
Výbuch připravil Libanon o zásoby obilí, momentálně vystačí na šest týdnů. Rozsáhlá devastace téměř veškeré infrastruktury metropole a okolí zhorší už tak svízelnou situaci, do které se pětimilionová země dostala. Od loňského podzimu Libanon zasáhla hluboká krize, kterou na jaře prohloubila omezení kvůli koronaviru.
Místní měna, libanonská libra, ztratila od října 80 procent své hodnoty vůči americkému dolaru. Libanonská města a vesnice se potýkají s výpadky elektřiny. Například hlavní bejrútská nemocnice, která léčí i pacienty s nemocí covid-19, musela v červnu vypnout klimatizaci.
Země kolabuje
V Libanonu není dost paliva, nezaměstnanost stoupla zhruba na třetinu práceschopného obyvatelstva. V důsledku tvrdých opatření kvůli šíření koronaviru letos očekává vláda ekonomický propad o dvanáct procent. Přes tisíc firem a podniků oznámilo podle Libanonské obchodní komory bankrot. Vláda už dříve oznámila, že není schopná splácet dluhy věřitelům, a žádá o pomoc u Mezinárodního měnového fondu.
Bejrútský přístav
- Patřil mezi nejvytíženější ve Středozemním moři, leží na námořní trase Marseille - Singapur a společně s mezinárodním letištěm Rafíka Harírího v Bejrútu je jednou z hlavních vstupních bran do Libanonu.
- Přístav byl zrekonstruován a rozšířen v devadesátých letech minulého století, pro mnohé Libanonce platil za symbol modernizace a hospodářského vzestupu, zároveň se mu však přezdívalo Jeskyně Ali Baby a 40 loupežníků kvůli podezřením z rozkrádání státních peněz na rekonstrukci a vybavení. Hovoří se také o korupci ohledně celních poplatků.
- Zabíral plochu 120 hektarů, šedesát procent veškerého dovozu do Libanonu proudilo právě tudy.
"Země kolabuje. Není elektřina, není palivo, cena dovážených potravin a oblečení stoupá. Zároveň prodejci a dovozci bankrotují, protože nemohou zboží prodat. Libanonská střední třída úplně mizí," popsal situaci v zemi před několika dny Christoph Reuter, reportér německého deníku Der Spiegel.
Problémy pětimilionového státu, kdysi přezdívaného Švýcarsko Blízkého východu, začaly už válkou v sousední Sýrii. Ta v podstatě zničila obchod mezi oběma zeměmi, pro Libanon byla Sýrie klíčovým partnerem. Navíc do Libanonu přišel milion syrských uprchlíků, země takový příliv obtížně zvládá.
Syrská válka také poškodila libanonskou turistiku, lidé z Evropy i bohatých ropných států v Perském zálivu přestali jezdit k moři, za nákupy do Bejrútu i za památkami, jako jsou římský Jupiterův chrám v Baalbeku nebo archeologické vykopávky ve městě Byblos. Hospodářskou katastrofu dokonal koronavirus a teď gigantická exploze paralyzovala metropoli a téměř celou zemi.
Izraelský list Jerusalem Post napsal, že sklad dusičnanu amonného srovnatelný s bejrútským se ještě v roce 2017 nacházel v přístavu Haifa na severu židovského státu. Úřady ale rozhodly o jeho vyklizení paradoxně kvůli obavám, že na budovu by mohlo zaútočit libanonské hnutí Hizballáh, bojující proti Izraeli.
