Život na sopečném ostrově Alicudi, který leží asi 50 kilometrů severně od Sicílie, vypadá, jako by se zastavil v čase. Nejezdí tu žádná auta a veškerou dopravu zajišťují oslové, chybí také silnice či bankomat a turisté mají na výběr jen jediný hotel, ve kterém se mohou ubytovat. Zhruba 120 místních se živí hlavně rybařením nebo chovem ovcí.
Návrat do minulosti by si ale přál málokdo. Lidé, kteří staré časy pamatují, jsou buď již mrtví, nebo se odstěhovali na Sicílii. O tom, co zde zažili, nechtěl ještě před nedávnem nikdo mluvit, popisuje americká stanice CNN.
"Vidíte tu růžovou vilu tamhle?" ukazuje majitelka kavárny Giulia Russová na dům s výhledem na moře. "To býval mlýn ve staré vesnici, kde každé ráno místní ženy v domácnosti pekly halucinogenní chléb," vysvětluje, jak je možné, že se na ostrůvku traduje tolik duchařských povídaček.
Závadné pečivo nevyráběly úmyslně. Jednou z hlavních ingrediencí zdejších chlebů bylo žito napadené infekční jedovatou houbou, takzvaným námelem, který na obilovině tvoří černé paličkové výrůstky. Ty obsahují alkaloidy kyseliny lysergové, která je základní složkou psychedelické drogy LSD.
Místní potýkající se s nedostatkem jídla mleli mouku i z těchto nebezpečných výrůstků, a halucinacemi proto trpěli všichni obyvatelé ostrova Alicudi. Infekce se šířila i ve skladech potravin, kde zůstala desítky let.
Tomu, že jsou tajemné historky z minulosti pravdivé, však někteří zdejší obyvatelé dál věří. "Nejde o pohádky," přísahá Peppino Taranto, majitel jediného hotelu na ostrově, podle kterého poslední čarodějnice zemřela v roce 1948. "Ženy létaly, ale nepotřebovaly košťata. Setkávaly se s dalšími čarodějkami z okolních ostrovů a létaly nad mořem, bavily se a měly večírky na plážích. I muži létali. Byly to sekty létajících lidí," cituje ho CNN.
Účinky LSD rozpoznali až hippies
V padesátých letech minulého století, kdy na ostrůvek přijeli první turisté, přišla změna. "Pro svou mystiku a izolaci se Alicudi stalo centrem hippies," vysvětluje pro magazín Vice antropolog Paolo Lorenzi, který o zdejší drogové historii napsal diplomovou práci. Když jim ostrované popisovali, jak jejich halucinace vypadají, turisté rozpoznali, že se shodují s prožitkem po požití LSD.
"Pro ostrovany to bylo normální, až díky turistům si uvědomili, že zažívají psychedelické halucinace," dodává. Lidé se proto začali pečivu vyhýbat a místní církev o něm začala mluvit jako o "ďábelském chlebu". Z jídelníčku na Alicudi nakonec v šedesátých letech vymizel.
Podle historika Pina La Greca halucinace o létajících čarodějnících způsobovaly "špatné stravovací návyky kvůli chudobě, izolaci a ignoraci hygieny". Místní podle něj klidně jedli i zkažený chléb nebo plesnivé těstoviny. Konzumace námelu a s ním spojené vidiny nebo silné křeče byly podle serveru iRozhlas.cz také důvodem, proč byly ve středověku některé ženy upalovány na hranicích za čarodějnictví a spolčení se s ďáblem.
Pověry zůstávají
Antropoložka Macrina Marilena Maffeiová zabývající se mýty Liparských ostrovů, do kterých Alicudi patří, vedla v devadesátých letech a na začátku tisíciletí s pamětníky rozhovory. Na základně svého výzkumu se domnívá, že halucinace mohli mít obyvatelé už dřív než na začátku 20. století a trpěli jimi po staletí.
Přestože už je nyní jasné, co masové halucinace způsobovalo, pověry na ostrově zůstaly. Místní jsou například přesvědčeni, že během srpnových oslav svatého Bartoloměje se mohou přihodit nešťastné náhody, jako jsou úmrtí potápěčů nebo turistů.
