Řím/Milán - Západní svět musí přehodnotit své plány na používání biopaliv.
Podle Organizace spojených národů škody, kterou produkce biopaliv napáchala na cenách potravin, nevyrovnají jejich přínosy ke snižování emisí skleníkových plynů.
Zprávu Organizace OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) citovala agentura Reuters.
FAO tvrdí, že politika podpory biopaliv praktikovaná v Evropě a Spojených státech amerických, pravděpodobně bude vytvářet stálý tlak na ceny potravin, ale její přínos pro odklon od tradičních fosilních paliv nebude velký.
"Biopaliva budou v příštích deseti letech kompenzovat pouze malý díl spotřebované fosilní energie, ale budou mít mnohem větší dopad na zemědělství a hladomor," píše se ve výroční Zprávě OSN o stavu potravin a zemědělství.
Ceny potravin porostou až o třetinu
Podle OSN rostoucí poptávka po biopalivech v příšítch deseti letech zvedne ceny zemědělských komodit.
Například pokud poptávka po výchozích produktech k výrobě zelených paliv vzroste do roku 2010 o 30 procent, ceny cukru vzrostou o 26 procent, pšenice o 11 procent a rostlinných olejů o šest procent.
Kvůli nízkým světovým zásobám potravin a úrodě silně závislé na počasí zůstanou ceny potravin nestálé.
Také aktivisté bojující proti hladomoru viní biopaliva, že způsobila celosvětový nárůst cen potravin. Podle nich produkce zelených paliv proměnila pšenici, cukrovou třtinu nebo palmový olej z potravin na tekuté přísady používané v motorech automobilů, což přispělo k prudkému růstu cen jídla v posledních dvou letech.
Světový objem dovozu potravin podle očekávání FAO vzroste o 26 procent na 1,035 miliardy amerických dolarů, právě kvůli vysokým cenám rýže, pšenice a rostlinných olejů.
Bez dotací se neobejdou
FAO viní z vysokých cen potravin nejen biopaliva, ale také chudou loňskou sklizeň a vyšší poptávku po bohatší stravě v Číně a Indii. Dále zpochybňuje přínos biopaliv pro snižování emisí ekleníkových plynů.
Plodiny během růstu spotřebovávají CO2, hlavní skleníkový plyn považovaný za viníka klimatických změn. Ovšem paliva používaná pro jejich pěstování a zpracování, jejich přínos k poklesu emisí snižují. Pokud k získání půdy pro jejich pěstování bylo nutné vykácet stromy, ekologický zisk je nulový.
"V mnoha případech rostoucí emise způsobené změnou způsobu požívání půdy pravděpodobně vyrovnají nebo dokonce překonají úsporu emisí získaných výměnou fosilních paliv za biopaliva. V úvahu je také třeba brát jejich dopady na vodu, půdu a biologickou rozmanitost," píše FAO.
S výjimkou výroby ethanolu z cukrové třtiny v Brazílii se výrobě biopaliv daří pouze tehdy, když je dotovaná.
Nárůst spotřeby biopaliv může poskytnout zemědělcům v rozvojových zemích možnost začít pěstovat nové, dobře placené plodiny. Ovšem pouze pokud se změní režimy dotací.
FAO doporučuje se více soustředit na "druhou generaci" biopaliv, která pocházejí z nepotravinových rostlin jako například sláma nebo řasy.
