Odrodila ženu nečekaně doma. Teď jí hrozí vězení

Monika Horáková
15. 10. 2010 8:00
Ágnes Gerébová pomohla ženě při překotném porodu, pak ji zatkla policie.
Foto: Aktuálně.cz

Budapešť/Praha - Během konzultace u porodní asistentky Ágnes Gerébové začala těhotná žena překotně rodit. Gynekoložka a porodní asistentka Gerébová ženě poskytla při porodu pomoc a po narození dítěte zavolala ambulanci, protože novorozenec měl dýchací potíže. Gerébovou následně zatkla policie.

Zatčená maďarská porodní asistentka se stala důvodem četných protestů v několika evropských městech. Protestní dopisy chtějí lidé zasílat také na maďarské ambasády v dalších zemích. Ve čtvrtek se také protestovalo u maďarské ambasády v Praze-Střešovicích.

"Zkušená porodní asistentka, která pomáhala u více než dvou tisíc mimoklinických porodů, nyní čelí obvinění z kvalifikovaného ohrožení zdraví z nedbalosti," informovala veřejnost česká Unie porodních asistentek.

"Máme bohužel z maďarské strany velmi málo informací, jisté však je, že pokud by se podobný případ odehrál v České republice, porodní asistentka by rozhodně byla vyšetřována na svobodě," uvedla pro Aktuálně.cz Kateřina Klíčová z Unie porodních asistentek.

Podle Kateřiny Klíčové je Ágnes Gerébová jedinou maďarskou porodní asistentkou, která ženám pomáhá také při často diskutovaných domácích porodech. Maďarské právní předpisy na jedné straně sice ženě přímo nezakazují rodit v domácím prostředí, ale na straně druhé porodním asistentkám, které u takového domácího porodu pomáhají, hrozí vězení a trest.

Podle dosavadních informací však Gerébová těhotné ženě ani porod doma kvůli poruše srážlivosti krve nedoporučovala. Přesto jí hrozí trest od jednoho do pěti let vězení.

Nejen domácí porody. Potíž je jinde

V letitém sporu mezi porodními asistentkami a lékaři však nejde pouze o téma domácích porodů. Neshody panují zejména v tom, jakým způsobem by se porody měly vést a kolik kompetencí by měly získat porodní asistentky, a to nejen v Maďarsku, ale i v České republice.

Porodní asistentky nepovažují za vhodné, že lékaři při porodech používají zbytečně moc medikamentů a techniky. Do přirozeného průběhu podle nich také zbytečně často zasahují.

"Rodičky do ničeho nenutíme. Ptáme se jich, zda chtějí pro usnadnění porodu nastřihnout hráz, zda chtějí epidural, v jaké poloze chtějí být. Respektujeme jejich porodní plány. Často se ovšem stane, že ženy, které přijdou s rozhodnutím rodit bez jakýchkoli zásahů, během porodu samy žádají o lékařskou pomoc, protože bolesti pro ně jsou příliš silné a ony trpí," řekl pro Aktuálně.cz Aleš Roztočil, primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Jihlavě.

Další spor se týká kompetencí porodních asistentek. "Dle českých předpisů, směrnice EU i definice Světové zdravotnické organizace jsou (porodní asistentky) oprávněny k samostatnému vedení fyziologického porodu bez přítomnosti nebo pokynů lékaře.

Rizikovým obdobím s vysokým počtem dětí zemřelých na SIDS byla 70. a 80. léta.
Rizikovým obdobím s vysokým počtem dětí zemřelých na SIDS byla 70. a 80. léta. | Foto: Aktuálně.cz

Část gynekologů porodním asistentkám vedení fyziologického porodu umožní, druhá část je zásadně proti a porodní asistentku chápe pouze jako svůj pomocný personál," napsala Radmila Dorazilová, viceprezidentka České konfederace porodních asistentek na webu organizace.

Dalším problémem podle Dorazilové je, že výkony soukromých porodních asistentek nehradí pojišťovna, narozdíl od nákladnějších zásahů lékařů v nemocnicích. Porodní asistentka přitom v nekomplikovaných případech dokáže poskytnout stejnou pomoc jako lékař. 

O nejnovější komplikaci hovoří Kateřina Klíčová z Unie porodních asistentek: "Porodní asistentky nabízejí v souvislosti s těhotenstvím mnoho jiných služeb, ne každá dochází k domácím porodům. Proto je absurdní nová vyhláška, která po porodních asistentkách požaduje porodnické vybavení, byť ony nabízejí třeba jen poradenství a speciální hodiny plavání."

 

Právě se děje

před 14 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy