Brusel - Řecko se potácí v bludném kruhu zadlužení a bez radikální pomoci zvenčí, se z něj zřejmě nikdy nedostane. Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF), proto navrhují, aby se zemi odpustila polovina celkové dlužné částky a vláda v Aténách tak mohla sestavovat státní rozpočet, aniž by její úsilí podkopávaly astronomické částky investované do splátek dluhů.
To ale naráží na odpor hlavních věřitelských zemí, zejména Německa, jež by se muselo jednou pro vždy rozloučit s nejméně 45 miliardami eur. Kacléřka Angela Merkelová, kterou příští rok čekají volby do Bundestagu, čelí narůstající kritice z řad vládní koalice křesťanských demokratů a liberálů, jimž v souvislosti s finanační pomocí Řecku ubývají voliči.
Merkelová návrhy ECB a MMF odmítá a spíše se snaží prosadit snížení úroků z řeckých dluhopisů, a to v případě starších obligací až na nulový tarif.
Plán ECB, na základě kterého by řecký dluh mohl být do roku 2020 snížen až na úroveň odpovídající sedmdesáti procentům hrubého domácího produktu země, podporuje i eurokomisař pro společnou měnu Olli Rehn. Ten nyní věřitelům Řecka připomněl jejich někdejší slib, totiž že nedopustí, aby země zkrachovala.
"Každý musí nyní přezkoumat, kde leží hranice, kterou nechce překročit," citovala Rehna agentura Reuters.
Recept: snížení mezd ve státním sektoru
Na způsobu oddlužení Řecka se tento týden oproti všem očekáváním nedohodli ministři financí eurozóny. Vláda v Aténách nutně potřebuje do půlky prosince půjčit nové peníze, jinak nebude mít na výplaty státním úředníkům. Uvolnění další tranše ve výši 44 miliard eur z již dříve dohodnutého úvěru je ale spojeno právě s dohodou o snižování řeckého dluhu.
Řecku bylo letos v březnu odpuštěno 107 miliard eur, jež země dlužila soukromým věřitelům. Vzhledem k téměř šestiprocentní recesi, notně přiživené politikou drastických škrtů, následnému poklesu příjmů do státního rozpočtu a povinnosti splácet dluhy, však celková dlužná částka v průběhu tohoto roku znovu vylétla vzhůru.
Odhaduje se, že zadlužení Řecka nyní odpovídá téměř 170 procentům HDP a tedy přibližně 310 miliardám eur.
ECB, EU a MMF se s řeckou vládou na jaře dohodly, že dluh klesne do roku 2020 na 120 procent HDP. Ukazuje se ale, že tento plán je neuskutečnitelný, ačkoliv kabinet premiéra Antonise Samarase výrazně snížil výdaje státního rozpočtu a mzdy ve státním sektoru klesly ve srovnání s rokem 2008 až o třetinu.
Německo je největším věřitelem Řecka, když do úvěrů Aténám investovalo již více než 91 miliard eur. Odchod Řecka z eurozóny, jenž by následoval po vyhlášení státního bankrotu, by ale nejvíce poškodil právě Spolkovou republiku.
Z nejhoršího jsou na rozdíl od Řeků díky vládním úsporám již Portugalci či Irové. Podle studie düsseldorfského Institutu pro makroekonomiku a výzkum konjunktury (IMK) se tamním vládám podařilo snížit mzdové náklady v případě Portugalska o 2,2 porcenta, v Irsku dokonce o 13 procent.
Znamená to, že v obou zemích tyto náklady stouply od vytvoření společné evropské měny v roce 2000 pouze o dvě procenta ročně, což odpovídá inflačnímu cíli ECB.
