L´Aquila - Býval to nepříliš bohatý kus Itálie. Se spoustou památek, horami za zády a lidmi, kteří chodí pravidelně ke zpovědi. Tři dny po ničivém zemětřesení, jehož oběti ještě stále nejsou dopočítány, vypráví L´Aquila a další města v kraji Abruzzo ty nejsmutnější příběhy. Příběhy zmaru a zkázy a zpřetrhaných lidských životů. A také příběhy odholání a malých zázraků.
Sto padesát zázraků |
Po třech dnech pod sutinami klesá naděje, že ještě někdo přežije. Ale zázraky se dějí. V L´Aquile a okolí se jich dosud stalo na 150. Sto padesát lidí, které se podařilo vyprostit živé.
Hrdinkou Itálie je nyní 98letá Maria D´Antuonová. Když se v pondělí země otřásla, ležela ve své posteli a spala. Pod sutinami strávila 30 hodin, než ji záchranáři ve středu našli - a bez vážnějších zranění, jen unavenou, hladovou a dehydrovanou - vyprostili. Zachovala si smysl pro humor. Když ji začaly natáčet kamery a zpovídat novináři, odháněla je: "Nechte mě aspoň se učesat," volala drobná žena. A na otázku, co dělala 30 hodin pod sutinami, řekla: "Krátila jsem si čas háčkováním."
Tváře obětí |
V záplavách novinových titulků, které s železnou pravidelností aktualizují počet mrtvých - 29, 35, 80, 124, 260... - je snadné nemyslet na jednotlivé osudy. Ale italské oběti mají svá jména, své tváře. Například jméno čtyřiadvacetiletého studenta Giuseppe Chiavaroliho, jednoho z prvních, který už byl uložen k odpočinku. Nebo třeba tvář dvaadvacetileté Carmelíny Iovinové, kterou smrt našla v sutinách domu rodičů.
Jeden z nejsmutnějších příběhů zachytil hledáček fotografa Reuters Giampiera Sposita. Ten celý den sledoval při práci jednu ze skupin hasičů, kteří v troskách pátrali po přeživších. Odpoledne se dostali k domu, v němž našli dceru jednoho z nich. Už jí nebylo pomoci. Muž pláče, kamarádi zatím opatrně odnášejí ostatky.
Itálii čeká nejtěžší den v pátek, kdy se odehraje státní pohřeb většiny obětí. Smuteční mši má sloužit druhý nejvyšší představitel Vatikánu kardinál Tarcisio Bertone.
Zničené památky |
"Obětí" zemětřesení je i jeden ze skvostů L´Aquily, katedrála Svatého Massima, které se tu říká prostě a krátce Duomo. Katedrála byla postavena ve třináctém století. Už jednou stála na prahu zkázy - v roce 1703, kdy oblast rovněž zasáhlo zemětřesení. Ale nad rozsahem škod tehdy převážila snaha svatostánek uchovat. Fasáda, kterou doposud Duomo měl, pochází z 19. století.
Hasiči na snímku obhlížejí rozsah poškození katedrály. Italské Ministerstvo kultury ve čtvrtek zveřejnilo, že otřesy byly osudné nejméně pro čtyři románské a renesanční kostely ve městě, zničen byl i hrad z 16. století...
Italský tisk spekuluje, že bude nezbytné pro poničené skvosty najít adoptivní "rodiny". Tedy, že si různé zahraniční instituce či vlády osvojí rozbité památky a zajistí jim opravu.
Zmizelá vesnice |
Konec vesnice Onna. Ta dopravní značka dnes působí nechtěně cynicky. Obec, která byla nejblíže epicentru zemětřesení, byla prakticky vymazána z mapy. Agentura AFP napsala, že to tam vypadá jak po vybombardování: ulice zmizely zaveleny tunami cihel a polámaného betonu; ani jediný dům neodolal strašlivému zemětřesení.
