Létající laboratoř skončila o dva roky později v dražbě. Zájemce za ni hodlal zaplatit v porovnání s výrobními náklady směšných jedenáct milionů dolarů. Z celé transakce však sešlo. Stroj byl totiž osazen motory Kuzněcov NK-32, které poháněly i bombardér Tupolev Tu-160. Ruská vláda proto kvůli možnému úniku citlivých informací o armádních technologiích prodej do ciziny zatrhla.