Vídeň - Během studené války zemřelo na hranici mezi Československem a Rakouskem téměř 800 lidí.

Podle agentury DPA to vyplývá z dosud nezveřejněných dokumentů československé tajné policie, které zkoumali vědci z rakouského Institutu Ludwiga Boltzmanna.

Přesný počet obětí "železné opony" mezi Československem a Rakouskem dosud nebyl znám. Podle vedoucího rakouského institutu tak byla tato hranice "krvavější" než ta mezi tehdejším Západním a Východním Německem.

Podle dokumentů zahynulo při pokusu o překonání zadrátované a ostře střežené československo-rakouské hranice 129 lidí. O život také přišlo 648 vojáků, a to hlavně při neštěstích v zaminovaném pásmu nebo při sebevraždách.

Celkem na 453 kilometrů dlouhé hraniční linii hlídkovalo až 8000 vojáků.

12 km široké pásmo

Vedoucí institutu Stefan Karner uvedl, že badatelé narazili na případy, kdy oběti roztrhali psi pohraničníků, neúspěšní uprchlíci vykrváceli na ostnatých drátech nebo se vojáci kvůli velkému psychickému tlaku navzájem zastřelili.

Uzavřené hraniční pásmo táhnoucí se Šumavou bylo až 12 kilometrů široké. "To znamená, že pohraničníci dalekohledem sledovali své oběti i celé hodiny, nebo dokonce dny," prohlásil Karner, podle něhož se to na některých těchto vojácích nemohlo nepodepsat. "Výzkum motivů a příčin úmrtí mezi vojáky je ale teprve na začátku."

Samotné zabezpečení hranice bylo podle něj srovnatelné s ostrahou vnitroněmecké linie: minové pole, světla, trojitý plot z ostnatého drátu, z čehož ten prostřední byl pod elektrickým proudem.

20 000 pohraničníků

Krátké období "politického tání" v době takzvaného pražského jara 1968 mělo podle Karnera dopad i na situaci na hranici s Rakouskem.

"Bylo tam méně vojáků a proud v plotě byl odpojen," přiblížil šéf institutu, který se zaměřuje na výzkum důsledků druhé světové války. Celkově podle něj patřilo k pohraničním jednotkám 20 000 mužů.

Historické bádání Rakušanů, které bude publikováno i knižně, je podle DPA součástí výzkumného projektu o působení československé tajné služby v Rakousku v letech 1945 až 1989. Impulz k němu přišel podle Karnera z české strany.

Před sedmi lety zveřejnil český Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu výsledky svého pátrání, jež identifikovalo 280 obětí, které v letech 1948 až 1989 zemřely na hranicích s Rakouskem i Německem.

Zastřeleno bylo 143 lidí, 95 zemřelo v elektrických zátarasech, 17 spáchalo sebevraždu z obav před zatčením a 11 utonulo. Po pěti lidech zemřelo při pokusu zdolat hranici vzduchem nebo při pokusu prolomit automobilem pohraniční zátarasy. Další zabila mina, jednoho roztrhal služební pes a jeden zemřel nejspíše na infarkt po zatčení.

Také další české odborné práce uvádějí pouze celkový počet obětí "železné opony". Podle nich přišlo o život na německé a rakouské hranici dohromady 450 civilistů a 654 pohraničníků.