Od zvláštní zpravodajky - "Studenti si už nemohou dovolit chodit ven. A když jdou, dají si jen jednu skleničku, na víc jim nezbývají peníze," popisuje reportérce Aktuálně.cz servírka Neritan v jednom z barů ve čtvrti Besiktas, která leží na evropské straně města přímo u moře. Dřív to bývalo mnohem lepší, tvrdí mladá žena.
Besiktas je jedna z nejpopulárnějších částí města, kde stojí hned několik univerzit a pochází odtud i slavný fotbalový klub. Svými úzkými a propletenými uličkami, stoupajícími od přístavu mírně do kopce, stále odkazuje na kdysi bohatý noční život.
Ten se ale v poslední době vytrácí. Mohou za to mimo jiné opatření současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se v nedělních volbách bude znovu ucházet o post hlavy státu. Už přes deset let jeho konzervativní strana AKP přichází s omezeními "neřádného životního stylu" a prosazuje hodnoty islámu. Přitom ačkoliv většina Turků jsou muslimové, země je sekulárním státem.
"Erdogan, Erdogan, Erdogan, ten může za všechno," zlobí se servírčin kolega, který stojí za barem. Stěžuje si, že nemá pro koho míchat koktejly. "Erdogan zabíjí místní kulturu. Chce nás úplně zničit a bojím se, že to tak půjde dál, protože bude chtít volby ukrást."
Když se v roce 2002 dostala k moci Erdoganova AKP, stála lahev rakije osm tureckých lir. Od té doby cena podstatně vzrostla. Když vláda loni zvedla daně na alkohol, lahev vyšla už na 250 lir, v přepočtu tehdejších 400 korun. Nyní je to 500 lir, což kvůli inflaci vyjde na 550 korun.
Právě rekordní inflace má také citelný dopad nejen na noční život, ale obecně možnost posedět si v restauraci nebo baru. Oficiálně se pohybuje těsně pod 45 procenty, ale mnoho místních je přesvědčených, že ve skutečnosti je mnohem vyšší.
Jak zaznamenala reportérka Aktuálně.cz, pivo v baru nyní stojí v přepočtu 88 korun, tedy zhruba jako oběd. Plechovka v obchodě je o něco levnější - asi 55 korun. Nejlevnější lahev vína vyjde na 185 korun.
Studenti jako nepřítel číslo jedna
Ačkoliv vládní snaha omezit konzumaci alkoholu dopadá na všechny, právě studenty zasáhla velmi tvrdě, protože obvykle nemají žádné příjmy nebo je mají jen velmi malé. Stěžují si také na to, že pro vládu nejsou prioritou. Po letošním ničivém zemětřesení například univerzity dostaly nakázáno zavést distanční výuku po celý semestr - podobně, jako tomu bylo během pandemie koronaviru. Chybí také místa na kolejích, do kterých Erdoganova vláda posledních 20 let neinvestovala.
Během studentských protestů v roce 2021, když Erdogan do čela nezávislé Istanbulské univerzity dosadil sobě blízkého podnikatele Meliha Bulu, prezident demonstrující mládež dokonce označil za teroristy, kteří jdou proti národním zájmům.
"Dřív to bylo rozhodně lepší. Studenti chodili ven a jezdili na Erasmus do zahraničí. Teď nic z toho nejde," popisuje mladý číšník v černé uniformě ze sousedního baru ve čtvrti Besiktas. "Erdogan zvýšil daně a pivo je teď tak drahé, že si ho mladí lidé nemohou dovolit. Zvlášť, když je drahé všechno," dodává s odkazem na vysokou inflaci.
Servírka Neritan musela kvůli tíživé finanční situaci přestat studovat a začít pracovat na plný úvazek. Není sama. "Všechno je drahé. Nic si nemůžeme dovolit. Zdražili telefony, alkohol, věci v obchodech," stěžuje si také Turkyně Aleyna, zatímco se svým přítelem nasedá na trajekt odplouvající z Besiktase.
Jogurt místo alkoholu
Už v roce 2013 Erdogan, který sám sebe označuje za zbožného muslima, omezil hodiny, během kterých je možné prodávat alkohol. Opatření v roce 2021 kvůli pandemii koronaviru ještě zpřísnil. Opakovaně veřejně vystupuje proti pití alkoholu a kouření tabáku. Lidem také doporučil, aby raději pili ayran, tradiční jogurtový nápoj.
Aleyna si však myslí, že prezident není skutečný muslim a pouze se tak tváří kvůli svým voličům. "Vyfotí se v mešitě nebo u čtení koránu, ale potom krade, což by dobrý muslim neudělal," tvrdí. Erdogan i řada jeho nejbližších byli během posledních 20 let vlády opakovaně obviněni z korupce. "Myslím, že i kvůli němu se tolik z nás odklání od islámu," dodává dívka a pročesává si dlouhé vlnité vlasy.
Stačí jen přeplout Bosporský průliv a před návštěvníkem se otevře asijská část Istanbulu. V této spíše konzervativní oblasti opět vyčnívá jedna městská část, kde se také místní bojí o budoucnost nočního a kulturního života. Kadıköy je pověstná svými kavárnami, restauracemi a bary. Podobně jako v Besiktasu i zde se úzké uličky zvedají od přístavu do kopce a studenti po skupinkách přebíhají tramvajové pásy, které centrum oblasti obkružují.
"Ať už jde Erdogan do pr*ele," zlobí se mladý barman s náušnicí v uchu a nešetří vulgarismy. Ukazuje při tom na prázdné stoly v hospodě. Místo studentů, kterých tu podle něj dřív spousta posedávala, hledí na pár starších mužů s novinami a čajem. Doufá, že po víkendu se vše změní a Erdoganova vláda skončí.
