Nigel Farage opouští svou stranu. Nelíbí se mu její příklon k extremistům

ČTK ČTK
5. 12. 2018 6:23
Jedna z nejznámějších tváří britské politiky z posledních let Nigel Farage se rozhodl opustit Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), kterou před lety pomohl založit a později dovedl k největším volebním úspěchům. Jako důvod odchodu uvedl v komentáři na webu The Telegraph k příklon strany ke krajní pravici a antimuslimské rétorice. UKIP prý v této podobě není stranou, která by mohla Británii úspěšně vyvést z Evropské unie.
Nigel Farage.
Nigel Farage. | Foto: Reuters

Farage působil v UKIP 25 let a deset let byl jejím předsedou. Už od roku 1999 tuto euroskeptickou stranu reprezentuje v Evropském parlamentu a v roce 2016 byl jednou z hlavních postav kampaně prosazující odchod Británie z EU. V roce 2015 získala UKIP pod Farageovým vedením ve volbách 3,9 milionu hlasů, loni to už bylo jen necelých 600 000.

"S těžkým srdcem dnes opouštím UKIP po všech těch letech oddanosti ke straně. V britské politice je obrovský prostor pro stranu brexitu, UKIP jej ale nezaplní," napsal v úterý 54letý politik. Ve svém komentáři odsuzuje kurz, který ve straně nastavil současný lídr Gerard Batten, a kritizuje jeho rozhodnutí jmenovat představitele britské krajní pravice Tommyho Robinsona jedním ze svých poradců.

"Jen pomyšlení na to, že by se Tommy Robinson ocitl v centru debaty o brexitu, je příliš hrozné na to, aby se jím člověk zabýval," míní Farage. Na letošním výročním sjezdu prý stranickým kolegům vzkázal, že jednou z příčin předchozích volebních úspěchů byla schopnost distancovat se od extremistů. Po nástupu Battena do čela partaje se "kurz zásadním způsobem změnil". Farage jako příklad uvedl Battenovo rozhodnutí poskytnout podporu UKIP nedělní demonstraci v Londýně spolupořádané Robinsonem. Akce namířená proti plánu vlády pro odchod Británie z EU podle Farage pravděpodobně povede k "násilí a chuligánství".

Robinson, vlastním jménem Stephen Yaxley-Lennon, dříve šéfoval krajně pravicové Anglické obranné lize (EDL) a média jej nyní označují i jako protiislámského aktivistu. Pravidelně se dostává do problémů s britskými úřady a dvakrát již byl odsouzen za pohrdání soudem. Podruhé se tak stalo v květnu, kdy mu soud uložil 13 měsíců vězení, Robinson byl ale po odvolání trestu zproštěn.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy