Berlín - Řecko si může na chvíli oddechnout. Poslanci Spolkového sněmu v pondělí navečer podle očekávání schválili další finanční pomoc Aténám.
Na druhém záchranném balíčku od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 130 miliard eur totiž bude mít Německo lví podíl. Do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) dorazí od německé centrální banky ve dvou splátkách 22 miliard.
Podle původního plánu měla Spolková republika poslat celkem pět tranší, vzhledem k dobrým hospodářským výsledkům v loňském roce se ale vláda rozhodla dohodnuté peníze poslat rychleji.
Nic to neřeší, zní z levice
Kancléřka Angela Merkelová musela ovšem před hlasováním v Bundestagu čelit tvrdé kritice z řad levicové opozice.
Předseda strany Die Linke Gregor Gysi jí připomněl, že při schvalování prvního úvěru pro těžce zadlužené Řecko ve výši 110 miliard eur se v roce 2010 předpokládalo, že země na Peloponéském poloostrově bude za dva roky z nejhoršího venku.
"O tom dnes nemůže být nejmenší řeči," prohlásil Gysi citovaný deníkem Spiegel on-line. Také druhý záchranný balíček je podle něj nerealisticky nastavený, protože Řecko bude vzhledem k chabým hospodářským výhledům pro následující léta potřebovat další pomoc. Jen v letošním roce je deficit státního rozpočtu plánován ve výši 6,7 procenta HDP.
Merkelová další pomoc Aténám nevyloučila, dala však jasně najevo, že od Řecka očekává další strukturální reformy.
"Neexistuje žádná jiná cesta než korekce současného nerovnoměrného vývoje," zdůraznila kancléřka. "Mezi to patří i velmi výrazné zlepšení výběru daní."
Když ztroskotá euro, ztroskotá Evropa
Podle odhadů přichází Řecko každým rokem díky daňovým únikům o nejméně patnáct miliard eur. V Německu, které má přibližně desetkrát vyšší hospodářský výkon, způsobí šedá ekonomika ztráty ve výši třiceti miliard eur.
Debatu vyhrotil také rozhovor, který internetové verzi Spiegelu poskytl o víkendu ministr vnitra za bavorskou Křesťanskodemokratickou unii (CSU) Hans-Peter Friedrich. Ten prohlásil, že Řecko by se rychleji vymanilo z krize, pokud by vystoupilo z eurozóny a znovu přijalo drachmu.
"Nikdo nedokáže odhadnout, jaké důsledky by řecká insolventnost měla pro nás všechny, i pro lidi v Německu," odporovala mu Merkelová.
Friedrich v následné debatě svá slova relativizoval a připustil, že Řecko může být úspěšně sanováno i v rámci eurozóny. I v případě, že by Merkelová pro balíček nezískala tzv. kancléřskou většinu, která v současnosti představuje 311 ze 330 vládních poslanců, avizovali ale sociální demokraté a Zelení již dopředu, že vládu podpoří.
Opozice nicméně kritizovala způsob, jakým je Řecko nuceno přijmout úsporná opatření. SPD a Zelení požadují především prorůstová opatření a nesouhlasí s drastickými vládními škrty, které postihnou především nízkopříjmové vrstvy a přibrzdí navíc spotřebu.
Vládní CDU naopak na tvrdých úsporných opatřeních trvá a naznačuje, že by do Atén měli být posláni "evropští" daňoví komisaři, aby zajistili lepší výběr daní.
"Evropa ztroskotá, když ztroskotá euro," zopakovala šéfka německé vlády své krédo. "Evropa vyhraje, když vyhraje euro."
Kromě 130 miliard získá Řecko v příštích letech ještě dalších 24,4 miliardy eur pocházejících z prvního záchranného balíčku, který nebyl plně vyčerpán.
Do března potřebuje ministerstvo financí v Aténách nejméně 15 miliard eur, aby splatilo staré dluhy. Ty nové ale rostou velmi rychle, a pokud se v zemi nepodaří urychleně nastartovat hospodářský růst, hrozí, že Řecko bude na zahraniční pomoc odkázáno ještě několik dalších let.
