* Smlouvu neratifikovaly už jen Irsko, Polsko a Česká republika * Irové rozhodnou 2.října v referendu * Britští konzervativci také chtějí referendmu. Pokud vyhrají volby
Berlín - Německý prezident Horst Köhler v pátek svým podpisem dokončil ratifikaci lisabonské smlouvy v Německu. Uvedla to agentura ČTK s odvoláním na mluvčího úřadu spolkového prezidenta Steffena Schulze.
Prezident tak učinil pouhé dva dny před parlamentními volbami v Německu.
Znamená to, že Lisabonskou smlouvu dosud neratifikovaly už jen tři země. Irsko, Česká republika a Polsko.
Německý parlament (Bundestag) velkou většinou hlasů schválil 8.září pozměňující zákony, které mají posílit jeho pravomoci uvnitř Evropské unie.
K tomu, aby Spolkový sněm měl větší váhu vůči Bruselu, totiž poslance vyzval Ústavní soud, který posuzoval slučitelnost Lisabonské smlouvy s německou ústavou.
Zákony, upravené na výzvu soudu, hladce prošly, i když tu a tam zaznívaly hlasy, zpochybňující Lisabon. I z řad bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), která je sesterskou stranou CDU kancléřky Angely Merkellové.
Proti ale dnes hlasovali jen poslanci ze strany Levice (Die Linke), která je nástupkyní bývalé vládnoucí komunistické strany (SED) ve východním Německu.
Podle některých analytiků ale zdlouhavost při ratifikaci ukazuje, že Němci už nejsou tak nadšenými stoupenci evropské integrace, jako byli v uplynulých desetiletích.
"Německo bylo dlouho proevropské, ale teď je zřetelná určitá rezervovanost k těsnější integraci. Zejména v některých spolkových zemích," řekl agentuře Reuters Peter Becker z Německého institutu zahraničních a bezpečnostních studií.
Loňský průzkum nicméně ukázal, že 64 procent Němců stále považuje Evropskou unii za "dobrou věc."
2. října rozhodnou o schválení Lisabonské smlouvy Irové ve druhém referendu. Podle posledních průzkumů podpora dokumentu po určitém vzedmutí opět klesá, proti se postavili například odboráři.
Pokud Irové řeknou ano, podle svých slov dohodu podepíše i polský prezident Lech Kaczyński.
Český prezident Václav Klaus svůj podpis s Irskem přímo nespojil. Řekl pouze, že smlouvu podepíše, pokud by to měla být poslední překážka pro její přijetí celou Evropskou unií.
Odpůrci Lisabonu ještě mohou s nadějí hledět k britským břehům. Konzervativní strana, která zřejmě vyhraje příští rok parlamentní volby, totiž chce, aby Britové rozhodli v referendu. Jeho výsledek by patrně vyzněl v neprospěch Lisabonu.
Konzervativci jsou však pod tlakem pravicových politiků v Německu a Francii, aby referendum nevyhlašovali a Lisabonskou smlouvu "nepotopili."
