Německý Spolkový sněm se v rozpravě k otázce sporného íránského jaderného programu vyslovil proti vojenským hrozbám na adresu Teheránu. Současně požadoval, aby na Írán byl vyvíjen soustavný tlak s cílem zabránit mu ve vývoji nukleární zbraně.
Musí se zříct jaderného programu
Náměstek ministra zahraničí Gernot Erler ve svém vystoupení označil za správné, že Německo spolu s Velkou Británií a Francií přerušily jednání s Teheránem poté, co íránská strana obnovila práce na svém jaderném programu.
Zdůraznil, že je třeba dosáhnout
záruk toho, že se Írán zřekne vlastnictví nukleárních zbraní. Navíc poukázal na nepřijatelná prohlášení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na adresu Izraele a na jeho zpochybňování holokaustu.
Pohrůžka Francie není prospěšná
Na druhé straně zazněla v německém parlamentu velmi často kritika nedávných prohlášení francouzského prezidenta Jacquese Chiraka o jaderné strategii Paříže, která jsou ve světě chápána jako pohrůžka na adresu Íránu.
Zelení označili tato prohlášení za nepřiměřená a zástupci liberální FDP pak uváděli, že nebyla "ani prospěšná, ani chytrá". Opozice pak v této souvislosti kritizovala kancléřku Angelu Merkelovou za to, že se při nedávném setkání se Chirakem proti jeho prohlášením neohradila.
Ve stejnou dobu se oznámili čínští představitelé, že návrh, aby Írán mohl obohacovat uran na ruském území, by mohl vyřešit krizi kolem íránského jaderného programu. Čína podporuje diplomatické řešení krize a odmítá možné uvalení sankcí RB OSN na Írán.
