Berlín - Likviduje pracovní místa a odměňuje lenochy, tvrdí ti, kterým učarovala neviditelná ruka trhu. Vytváří tlak na navýšení průměrných příjmů a alespoň částečně napravuje nespravedlivé rozdělování bohatství společnosti, říkají odpůrci neoliberálních konceptů.
Otázka minimální mzdy vzbuzuje po léta velké emoce. Fakt je ale ten, že nejsilnější evropská ekonomika toto opatření až doposud nezavedla, a to ani v časech vlády německé sociální demokracie.
Teď se k tomuto kroku zjevně chystá kabinet křesťansko-demokratické kancléřky Angely Merkelové. Posvětit minimální mzdu má listopadový sněm CDU a vše nasvědčuje tomu, že její zastánci prosadí svou.
Velkou podporu má tato myšlenka ve stranické základně a názor voličstva nemůže kancléřka - vzhledem ke klesajícím preferencím křesťanských demokratů - brát na lehkou váhu.
Předsedu Spolkového sdružení německých zaměstnavatelských svazů (BDA) Dietera Hundta svým úmyslem ovšem Merkelová "rozpálila do běla".
"Podobné úvahy jsou naprosto nepochopitelné," prohlásil Hundt v rozhovoru pro deník Kölner Stadt Anzeiger. "Může za ně podle všeho celková nálada ve společnosti."
Němce totiž světová ekonomická krize, která po loňském krátkém hospodářském oživení letos plnou silou udeřila na zadluženou Evropu, přiměla k výraznému odklonu doleva.
Levá úchylka
Z "levé úchylky" je svými kritiky ostatně obviňována i sama Merkelová. Skutečnost, že bohatí i za krize bohatnou a chudí chudnou, se ale nelíbí také dalším členům spolkové vlády.
"Nejvyšší příjmy rostou, spodní stagnují, reálné mzdy zaznamenávají částečně pokles," brání kancléřku ministryně práce Ursula von der Leyenová.
"Stanovení spodní hranice mzdy je politicky neomluvitelné," odporuje jim předseda Svazu středního stavu (MIT) Hans Michelbach, zastupující německé živnostníky. "Odporuje to principům tržního hospodářství."
Stranické špičky CDU již ale mají jasno v tom, že spodní hranice nejnižšího přípustného výdělku by se měla orientovat podle minimální mzdy běžné u sezónních a časově omezených prací. Ta činí na východě země 6,89 eura a na západě 7,79 eura.
Německý odborový svaz (DGB) přitom požaduje, aby byla minimální mzda stanovena na hranici 8,50 eura (210,3 Kč). O přesné výši částky by měla rozhodnout tarifní jednání mezi vládou, odbory a zaměstnavatelskými svazy.
Tlak průzkumů
"Sociálně-tržní hospodářství" Merkelová prosazovala již v časech velké koalice se sociálními demokraty (SPD) a na jejím názoru nic nezměnila ani koalice s liberály.
Ti se mezitím v průzkumech veřejného mínění propadli pod hranici volitelnosti, a CDU se tak společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) snaží lovit také ve vodách situovaných nalevo od politického středu.
Křesťanští demokraté to ale budou mít mimořádně obtížné a po volbách v roce 2013 se všeobecně počítá se sociálnědemokratickým kancléřem. A to ještě před několika měsíci někteří političtí komentátoři počítali s možností kancléře zeleného.
Strana německých ekologů totiž v polovině roku sociální demokraty v průzkumech nakrátko předstihla - aby se na podzim zase vrátila zpět k šestnáctiprocentní hranici. Kancléřčiným spolustraníkům, které preferuje přibližně třicet procent respondentů, začala naopak mocně dýchat na záda SPD.
CDU tak nemá vzhledem k propadu liberálů jinou možnost než převzít některá levicová témata.
Tím spíše, když po úspěšných volbách do berlínského parlamentu vylétli v průzkumech vzhůru němečtí Piráti, strana, která sebrala voliče především Zeleným a formaci Die Linke (Levice).
Uzákonění minimální mzdy je jednou z hlavních součástí programu nováčka na politické scéně Spolkové republiky. Pirátům by dnes dalo hlas osm až deset procent zejména mladých respondentů.
V Česku činí minimální mzda 8000 korun, v přepočtu na hodinu pak 48,10 Kč.
