Berlín - Německé armádě se nelíbí větrné turbíny, které se vláda chystá stavět v severní části země. Vidí v nich hrozbu pro národní bezpečnost, a proto se rozhodla zablokovat investici ve výši 1,5 miliard eur (33 miliard Kč).
Větrné turbíny by údajně mohly narušit fungování armádního radarového systému, který by nemohl zachytit potenciální letecký útok nepřítele. Bundeswehr proto nechal projekt nové výstavby větrníků prošetřit.
Proti jejich argumentaci se ale ohradili ochránci životního prostředí a Úřad pro obnovitelné zdroje. Navrhují, aby armáda místo blokace projektu raději radarový systém zmodernizovala. Zvláště dvacet let po konci studené války by to podle nich bylo na místě.
„Bundeswehr tvrdí, že jejich radar by nemohl kontrolovat, co se v okolí větrných turbín děje, a tak nové větrníky zamítl ," řekl agentuře Reuters šéf oddělení pro obnovitelné zdroje z lobbistické skupiny DUH Peter Ahmels. „Pro nás to není věrohodný argument," dodal.
Mluvčí německé armády Marco Jentsch na kritiku ze strany environmentalistů oponoval, že armáda se chce jen ujistit, že radary dokážou řádně pokrýt prostor kolem turbín.
„Vlastně sledujeme dvě věci - jakákoli cizí letadla, která se pohybují v našem prostoru, a naše vlastní letedla," vysvětlit Jentsch.
Německo je se svými 20 tisíci větrnými turbínami třetím největším producentem větrné energie, jež v současnosti činí až 8 procent z celkové energie. Vláda zamýšlí do roku 2020 větrnou energii zdvojnásobit na patnáct procent.
„Chceme tento větrný park postavit. Máme na to už dlouho vyhrazené finance," řekl Reuters investor Hans Reims Tiesen z města Kronprinzenkoog ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. „Armáda ale plán blokuje a já nechápu proč."
Jako houby po dešti
Díky zákonu propagujícímu zelenou energii počet turbín v Německu za poslední dekádu rychle vzrostl.
Ne všichni ale obří větrníky vítají. Odpůrci této zelené energie argumentují tím, že větrníky jsou příliš hlučné a narušují estetický ráz krajiny, což může mít dopad na turistiku.
Podobných argumentů využily i některé kraje v Česku ve snaze zamezit výstavbě větrných parků. Například Jihomoravský kraj už v několika případech rozhodl, že větrné parky by poškodily malebnost tamní krajiny.
Německá kancléřka Angela Merkelová svou zemi vidí jako světového lídra v uplatňování zelené energie, přesto ale tento osmdesátimilionový stát s jednou z největších ekonomik světa zůstává šestým největším producentem skleníkových plynů.