Göttingen - I ti nejúspěšnější pátrači po rodinné historii považují za štěstí, podaří -li se jim dohledat své předky o deset generací mladší.
Uwe Lange z německého Nienstedtu se ale může pochlubit světovým primátem: zná totiž své příbuzné z doby bronzové.
Osmačtyřicetiletý geodet a velká rodina, jejíž ostatky byly kolem roku 1000 před Kristem uloženy do komorového hrobu v jeskyni Lichtenstein v pohoří Harz, jsou totiž příbuzní.
Odhalila to nedávná analýza DNA provedená univerzitou v Göttingenu.
Čtěte v souvislostech: Tak se odebírá DNA Přemyslovců. Podívejte se
V Harzu se harcování nenosí
Jak se Lange společně s Manfredem Huchthausenem z vedlejší vesnice, s nímž se tu a tam vídá v hospodě, stali příbuznými a součástí archeologického výzkumu?
Za všechno může nález kosterních pozůstatků včetně bohaté pohřební výbavy, kterou archeologové odkrývají postupně od roku 1993.
Neobyčejně dobře zachovalé kosti prozkoumala göttingenská specialistka Susanne Hummelová, která jinak pracuje jako soudní expertka. A z kostí se jí podařilo získat vzorky DNA.
Protože archeologové ze středověkých kronik věděli, že v této odlehlé části Harzu se lidé po celá staletí nestěhovali a nerozvíjeli ani příliš velké kontakty s okolím, rozhodli se, že zkusí štěstí a požádají dobrovolníky o jejich genetické vzorky.
Přes tři stovky odběrů pak vydaly netušenou souvislost - Lange a Huchthausen jsou s třemi tisíci let starými ostatky zhruba čtyřicítky lidí z tehdejší „vyšší střední třídy" rodově spřízněni.
120 generací předků
„Samozřejmě, že je člověk hrdý, když může říct, že jeho příbuzní tu žijí sto dvacet generací," řekl Lange v dokumentu Spiegel TV.
Podle demografů měli ale archeologové veliké štěstí - uzavřených oblastí jako je Harz je totiž stále méně a mobilita obyvatel za posledních padesát let podstatně vzrostla.
Šance, že několik generací bude žít ve stejné oblasti, tak rapidně klesají.
