Duisburg - Spolková republika Německo v pondělí "dostala" největší mešitu v zemi. V pondělí otevřenou mešitu v Duisburgu zdobí hned několik zajímavých paradoxů.
Její stavba na rozdíl od stavby jiných mešit nevyvolávala téměř žádné protesty, místní samospráva vedená Křesťansko-demokratickou unií se na jejích přípravách a realizaci dokonce aktivně podílela.
Jejího otevření ve čtvrti Marxloh se společně zúčastnili právě místní politici, představitelé místní muslimské obce a dokonce i zástupci církve.
Slavnost probíhala ve stanu pro 3,5 tisíce lidí, návštěvnost však překonala všechna očekávání, takže se spousta lidí tísnila mimo něj.
Mešity musí být na očích, ne na dvorcích
Jak informovala německá média, jde tak o mimořádný projekt. Politici i zástupci církve a muslimské obce se shodli, že je projekt od samého začátku příkladem pro ostatní německá města.
"Ve své zemi potřebujeme více takových mešit, které nebudou na zadních dvorcích, nýbrž na viditelných a veřejných místech," řekl při otevření Jürgen Rüttgers, ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska.
Podle vrchního duisburského starosty Adolfa Sauerlanda Duisburg na rozdíl od jiných měst dobře zvládl integrační proces.
Podle všech zúčastněných se totiž realizace projektu od samého počátku velmi lišila od podobných projektů v Kolíně-Ehrenfeldu nebo Berlíně-Pankowě.
V Duisburgu totiž nevznikla ani jedna občanská iniciativa proti stavbě a tématu zároveň nemohla využít ani místní radikální pravice.
"To, že jsme se tu dnes u otevření společně mohli sejít, mi přijde jako malý Marxlohský zázrak," řekl při ceremonii Elif Saat, předseda muslimské vzdělávací organizace ve čtvrti Marxloh.
Nevídané, mešita zvedla cenu pozemků v okolí
Proti kritikům multikulturalismu mají podpůrci projektu i jeden "hmatatelný" argument. Cena pozemků v okolí mešity se zlatobronzovou kupolí a 23 metrů vysokým minaretem totiž výrazně stoupají.
Na místě, kde dříve stála nevzhledná závodní jídelna, tak vznikl pěkný "božský dům", jak stavbu nazval deník Spiegel online.
Náklady na stavbu sedmimilionového projektu zčásti financovala spolková vláda, která na jeho realizaci přispěla 3,2 miliony eur.
Ve sklepních prostorách se nachází prostory ke společenskému využití, které doposud ve čtvrti Marxloh chyběly.
Městská část má celkem 18 tisíc obyvatel, z nichž asi 20 procent vlastní zahraniční pas.
Návod na úspěch? "Mluvit spolu, ne o sobě"
Důvody úspěchu tohoto projektu pro Spiegel popsali kromě imáma Saata i další dva představitelé muslimské obce. Jsou jimi obchodní vedoucí Zülfiye Kalkinová a tiskový mluvčí Mustafa Kücük.
Kromě toho, že minarety nepřevyšují věže nedalekého katolického kostela a že zároveň věřící k modlitbám nebude svolávat muezzin, je podle nich hlavních předpokladem úspěchu otevřená veřejná debata.
Oba dva patří do druhé generace přistěhovalců a "cítí se německy". Podle Kücüka právě jejich generace přebírá za muslimskou menšinu v Německu odpovědnost.
"Hodně spolu mluvíme, místo abychom mluvili o sobě," řekl Kücük. Podle něj za úspěchem projektu stojí i to, že je multifunkční a byly do něj zahrnuty prostory pro veřejnost, jež doposud ve čtvrti Marxloh chyběly.
Spolu s dalšími tvůrci projektu si byl vědom, že je třeba od počátku diskutovat s veřejností v celé čtvrti, a založili proto "poradní sbor", v němž kromě jiných zasedl i katolický farář Michael Kemper z pouhých 300 metrů vzdáleného kostela svatého Petra.
Kemper připustil, že se i mezi členy jeho náboženské obce vyskytly obavy. "Ale roste v ní míra pochopení. A hlavně pak vděčnost, že zde všechno probíhá pokojně," řekl pro Spiegel.
