Budapešť - Maďarsko žádá Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc, přestože premiér Viktor Orbán ještě před několika dny tvrdil, že vláda o tom neuvažuje.
Brusel potvrdil, že Maďaři požádali o takzvanou zajišťovací pomoc. Tedy o vyčlenění určité částky, kterou by použili v případě, že by se příští rok dostali do ještě kritičtějších problémů, než mají nyní.
"Vláda zahájila jednání s MMF a EU o nové dohodě, která namísto úsporných opatření podpoří maďarský ekonomický růst," uvedlo ministerstvo hospodářství.
Vláda přitom dlouho odmítala další spolupráci s MMF, ministr hospodářství György Matolcsy ještě 14. listopadu dokonce prohlásil, že maďarská hospodářská politika je vůči MMF "v opozici".
Podle odhadů expertů se maďarská ekonomika v roce 2012 jen těsně vyhne recesi. Evropská komise předpovídá maximální růst 0,5 procenta s tím, že počet pracovních míst se příliš nezvýší.
Orbánova vláda pak prosadila v parlamentu návrhy, které státu zajistily další příjmy. Více zdanila banky a velké firmy (malým a středním naopak daňově ulevila), znárodnila soukromé penzijní fondy.
Kabinet si dal za úkol snížit rozpočtový deficit, takže přistoupil k razantním škrtům. Zmrazil například růst platů ve státním sektoru. Cílem pro příští rok je deficit ve výši 2,5 procenta HDP.
Budapešť si už v roce 2008 - ještě před nástupem Orbánovy pravicové vlády - půjčila od EU a Mezinárodního měnového fondu celkem dvacet miliard dolarů. Maďarskou krizi způsobily z velké části hypoteční úvěry, které si lidé pořizovali v zahraničních měnách a po propadu forintu měli problémy s jejich splácením.
Premiér se orientuje na spolupráci s Čínou, nedávno hostil v Budapešti čínského premiéra Wen Ťia-paa a prohlásil, že "čínský byznys je v Maďarsku vítán". Čína už nakoupila malou část maďarských státních dluhopisů, potvrdila Maďarská agentura pro správu dluhu.
Orbánova strana Fidesz vyhrála na začátku roku 2010 volby drtivým způsobem, získala v parlamentu ústavní většinu. Maďaři odmítli socialisty, jejichž šéf přiznal, že lhali lidem o skutečné ekonomické situaci země. Nahrávka s jeho projevem se dostala na veřejnost.
Po první škrtech ale někteří Maďaři vyšli do ulic znovu protestovat a Orbán je kritizován také za mediální politiku. Vyměnil například vedení veřejnoprávní televize i rozhlasu a dosadil tam pracovníky, kteří jsou k němu loajální.
