Nejhorší mořská zkáza. Torpéda poslala ke dnu 9000 lidí

Martin Novák Martin Novák
30. 8. 2012 13:19
Loď Wilhelm Gustloff evakuovala běžence z Východního Pruska. Nedoplul

* Vážení čtenáři, v roce 100. výročí potopení Titaniku a havárie výletní lodi Costa Concordia jsme připravili seriál o některých velkých námořních katastrofách v posledních několika desetiletích. * Připomeneme katastrofy, co k nim vedlo a k jakým změnám v lodní dopravě po těchto tragédiích došlo. * Pátým a posledním dílem je potopení německé lodi Wilhelm Gustloff v Baltském moři. Zemřelo přes 9000 pasažérů, nejvíce v historii.

Praha - Leden 1945, Východní Prusko. Za třeskuté zimy se chýlí válka na východní frontě zvolna ke svému konci.

Wehrmacht ustupuje a není schopná zastavit ofenzívu Rudé armády dál na západ. Sověti vstupují poprvé od začátku války na německé území, do Východního Pruska (dnešní Kaliningradské oblasti v Rusku).

Statisíce lidí se dávají na pochod. Ze strachu před postupujícími Rudoarmějci. Kdo může, snaží se dostat co nejdál do Německa. Zranění i zdraví vojáci, stejně tak jako civilisté.

Kino s bazénem, pak lazaret a kasárna

V přístavu Gotenhafen (dnes Gdyně v Polsku) čeká 30. ledna loď Wilhelm Gustloff na svoji poslední plavbu. Před válkou sloužila jako výletní plavidlo, na svoji dobu poměrně luxusní. Pasažéři mohli například navštívit kino nebo se koupat v bazénu.

V roce 1945 to už je ale nenávratně minulost. Během války Wilhelm Gustloff sloužil jako lazaret a kasárna, teď má ve spěchu a panice převézt lidi z místa, které nevyhnutelně a už brzy padne do rukou nepřítele.

Fotografie z roku 1938.
Fotografie z roku 1938. | Foto: Wikimedia

Pozdě večer loď vyplouvá extrémně přetížena. Její stanovená kapacita byla něco přes 1800 cestujících, podle oficiálních záznamů vyplula s téměř šesti tisíci pasažéry.

Ve skutečnosti se ale do jeho prostor vtěsnalo přes deset tisíc lidí. Většinou civilistů, z toho asi tři tisíce dětí. Ovšem vojáci byli na palubě také. Cílem cesty byl Kiel.

Lidé se tísnili v podpalubí. Zaplnili například i bazén. Venku panoval krutý mráz, více než deset pod nulou.

Plavidlu veleli čtyři kapitáni, kteří se podle vlastních svědectví hádali, kudy plout. Zvolená trasa vedla místy, ve kterých se pohybovaly sovětské ponorky, což se Wilhelmu Gustloffovi stalo osudným.

Ze čtyř torpéd tři zasáhla cíl

Plul s rozsvícenými světly a byl vybaven protiletadlovými zbraněmi, ačkoliv se vedou spory o to, zda byly ještě funkční.

Bazén na lodi Wilhelm Gustloff před začátkem války.
Bazén na lodi Wilhelm Gustloff před začátkem války. | Foto: wikimedia

Loď zaregistrovala sovětská ponorka S-13, na jejíž palubě bylo 47 mužů, včetně velitele Alexandra Marineska. Ten dlouho neváhal a dal před čtvrt na devět večer rozkaz k odpálení čtyř torpéd. Každé neslo jeden nápis. Za vlast, Za Stalina, Za sovětský lid a Za Leningrad.

Podařilo se odpálit jen tři. Jedno se vzpříčilo a posádka ponorky ho musela odstranit. Byl to ten s nápisem Za Stalina.

Tři torpéda ale ke zničení Wilhelma Gustloffa samozřejmě stačila. Jedno zasáhlo příď, jedno prostory, kde byl bazén a tam sedící stovky žen rozsekalo na kusy. Třetí torpédo zasáhlo strojovnu, takže vyřadilo motory i elektřinu.

Většina osob neměla šanci uniknout. Někteří skončili ušlapáni ve snaze dostat se ven, jiní sklouzli do vody z paluby naklánějící se lodi.

Ve studené vodě nešlo přežít

V chaosu a tlačenici ale bylo pro mnohé nemožné dostat se k záchranným člunům. Ani ti, kteří se k nim dostali, neměli vyhráno. S jedním člunem se utrhlo lano, takže všichni v něm skončili také v mrazivých vodách Baltu.

Hodinu a deset minut po zásahu prvním torpédem se nad Wilhelmem Gustloffem zavřela voda a klesal na dno do hloubky pětačtyřiceti metrů.

Lodě, které se vydaly na místo, stihly zachránit zhruba 1200 osob. Devět tisíc lidí nepřežilo.

Rudá armáda vstoupila do Gdyně (Gotenhafenu), odkud Wilhelm Gustloff odplouval, dva měsíce poté. 28. března 1945.

Velitel sovětské ponorky S-13 Marinesko po válce opustil armádu a pracoval v obchodním loďstvu. Měl problémy s alkoholem a v roce 1949 byl odsouzen ke tříletému vězení za "špatné nakládání se socialistickým majetkem". Zemřel v roce 1963 v Leningradě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 45 minutami

Porota shledala expolicistu Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana Floyda. Verdikt přečetl soudce

Floyd zemřel loni v květnu poté, co mu běloch Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Putina, aby přijel na východní Ukrajinu a projednal s ním snížení napětí

Zdroj: ČTK
Další zprávy