Ani zmiňovaná podpora by však patrně nestačila na zvolení hlavou státu již v prvním kole. Podle dřívějšího rozhodnutí volební komise se totiž kandidát stane prezidentem již v prvním kole pouze v případě, že získá hlasy většiny všech registrovaných voličů.
Ve slovenské ústavě se doslova píše, že prezidentem je zvolený kandidát, "který získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Když ani jeden z kandidátů nezíská potřebnou většinu hlasů voličů, koná se do 14 dní druhé kolo voleb".
Prieskum AKO: Čaputovú by volilo 53 percent ľudí, Harabin nie je ďaleko za Šefčovičom #PrezidentskéVoľby2019 #ZuzanaČaputová #MarošŠefčovič https://t.co/XZOZ3UhBPl pic.twitter.com/zrAuFmnERv
— Denník N (@dennikN) March 1, 2019
Slovenský Denník N upozorňuje, že inkriminovaný článek ústavy je nejasný. Chybí v něm totiž před slovním spojením "oprávněných voličů" slovo "všech". Zároveň je matoucí slovo "platných". Spor se vede o to, jestli ke zvolení hlavou státu stačí většina odevzdaných hlasů, nebo většina ze všech oprávněných voličů, kterých je na Slovensku zhruba 4,4 milionu.
Volební komise, podle níž se prezidentem stane kandidát s většinovou podporou všech voličů, by nicméně nebyla poslední instancí rozhodující o tom, jestli by se mohla Čaputová stát hlavou státu už po prvním kole. Závazný výklad ústavy by mohl poskytnout až Ústavní soud. Ten je ale paralyzováný od poloviny února, protože skončilo funkční období většiny jeho soudců a parlament dosud nezvolil žádné kandidáty na nové členy této soudní instituce.
Od zavedení přímé volby slovenského prezidenta v roce 1999 žádný z uchazečů o prezidentský úřad nezískal v prvním kole většinu hlasů zúčastněných voličů.
"Strach mocných"
Slovenská televize Markíza mezitím ve čtvrtek zveřejnila výsledky sondáže agentury Focus, podle které Zuzanu Čaputovou podporovalo 44,8 procenta dotázaných.
"Očekávám, že poslední zveřejněná čísla naplní mocné strachem. Není to ovšem strach ze mě. Je to strach z nás všech, z toho, kolik lidí se spojuje, aby mě v souboji o spravedlivější Slovensko podpořili," uvedla v tiskové zprávě Čaputová.
Výklad slovenské volební komise
"Oprávněným voličem je osoba, která podle právního pořádku Slovenské republiky může volit (má aktivní volební právo) prezidenta Slovenské republiky," napsala v rozhodnutí z 18. února Eva Chmelová, ředitelka odboru ministerstva vnitra.
"Nestačí 53 procent hlasů voličů, kteří přišli volit. Druhé kolo bude potom i tak," odpověděla podle Denníku N ohledně výkladu rozhodnutí.
Pětačtyřicetiletá místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko se již dříve vymezila vůči nejsilnější vládní straně Směr - sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica.
Směr-SD v prezidentských volbách podporuje místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, který ještě na začátku února v průzkumech popularity vedl. V nejnovějším průzkumu AKO získal Šefčovič 16,7 procenta, Focus mu naměřil podporu 22,1 procenta.
Šefčovič v kampani vystupuje i na mítincích Směru-SD k Mezinárodnímu dni žen, byť se označuje za nezávislého a nadstranického kandidáta. Směr-SD, který Šefčovičovi prezidentskou kandidaturu nabídl, mu také financuje část kampaně.
Pomoc od Roberta Mistríka
Popularita Čaputové v uplynulých měsících postupně rostla. Výrazně jí přitom pomohlo odstoupení původního spolufavorita voleb, vědce Roberta Mistríka, který se dříve v tomto týdnu vzdal kandidatury ve prospěch Čaputové.
Poslední průzkumy agentur Focus a AKO už Mistríka nezahrnovaly. Z nynějšího celkového počtu 13 uchazečů o vrcholnou funkci mají v obou sondážích dvouciferný výsledek kromě Čaputové a Šefčoviče také kontroverzní soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.
Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Mimo jiné se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví.
Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrované partnerství homosexuálů. Za liberální názory ve zmiňované oblasti Čaputovou již na sociální síti kritizoval například místopředseda Směru-SD Juraj Blanár.
Během dvou týdnů před prvním kolem výběru nové hlavy slovenského státu, které se letos uskuteční 16. března, bude na Slovensku platit moratorium na zveřejňování výsledků veřejného mínění. Právě v tomto období se přitom podle sociologů část voličů rozhoduje, koho nakonec podpoří. To potvrdily parlamentní volby v roce 2016, jejichž výsledky se lišily od dřívějších sondáží.
