Navalady: vesnice bez obyvatel

1/15 Přehled fotografií
Vesnice Navalady na úzkém poloostrově pár kilometrů severně od Batticaloa bývala nádherným místem. Z jedné strany slané vlny moře, z druhé sladké vody laguny.
Před rokem se však přes několik set metrů široký poloostrov přehnaly vlny tsunami. Téměř vše, co jim stálo v cestě, spláchly do jezera.
Zahynulo zde přibližně třináct set lidí. Z osmnácti rodin nepřežil vůbec nikdo. Část výzdoby hinduistického chrámu na pobřeží zůstala zachována.
Většina lidí z vesnice dnes bydlí v plechových provizorních domech tábora Thiraimadu. Žije tam i starosta Yogananthan (vlevo).
Paní Kamalawathi si v táboře otevřela improvizovaný obchod. Ve stejném domku se svými několika dětmi žije.
Ti, kteří se do vesnice na pláži odvážili vrátit, žijí ve stanech, jako je tento.
Jedněmi z těch, kteří odmítli odejít do tábora, je rodina siláka Sanda. Jeho žena Arul Thevi plete rohož z listu kokosové palmy.
Nových domů je ve vesnici jen pár.
Thifyiya a Gridjat přišli o všech pět svých dětí. "Už nemáme, co ztratit," odpovídají na otázku, zda se tu nebojí žít.
Navaketchumy nosí občanský průkaz svojí ženy neustále v kapse košile. Zahynula při tsunami.
Jezero na západním kraji vesnice už zase křižují lodě rybářů.
Na břehu své vesnice přistanou, jenom když chtějí sklidit nějaké kokosy.
Rybář Raja také žije s rodinou v táboře několik kilometrů od vody. "Bojím se, že se tsunami jednou vrátí," říká.
Tak vlastně jediným novým, co se buduje, jsou památníky na břehu, jako tento. Mají na nich být jména těch, kteří zahynuli. Výška skoro deset metrů připomíná, jak velké vlny před rokem byly.
A místní se na překrásný poloostrov jezdí opatrně podívat, jak to tam dnes vlastně vypadá.