Brusel - Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) se v pátek dohodli na tom, že otevřou dveře ke vstupu do aliance Černé Hoře. Naopak Bosna a Hercegovina musí počkat.
„Dnes jsme odsouhlasili žádost Černé Hory o připojení k Akčnímu plánu členství (MAP) a vyslali jsme jasnou zprávu k Bosně, že se k MAP připojí, jakmile dosáhne příslušného pokroku v reformách," prohlásil při jednáních v Bruselu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Podle něj jde o „odrazový můstek k nejzazšímu cíli - plnému členství v NATO".
Problémem pro členství Bosny a Hercegoviny je zejména to, že země nefunguje jako celistvá jednotka, ale je částečně rozdělena na srbskou a bosňáckou část. Tři hlavní etnické skupiny - Srby, Bosňáky a Chorvaty - se ani čtrnáct let po skončení občanské války nepodařilo usmířit.
Ústavní reformy, které by posílily nyní slabé pravomoce centrální vlády, odmítají představitelé Republiky srbské, kteří by se rádi po vzoru Kosova od Bosny odtrhli.
Rasmussen nicméně prohlásil, že budoucnost Bosny leží v NATO tak jako tak.
„Spojenci se shodli, že i Bosna musí najít a najde svůj domov v NATO. Otázkou není zda, ale kdy. Je ale rovněž pravdou, že Bosna toho musí více udělat," řekl. „Dohodli jsme se tak na tom, že Bosna se k MAP připojí, jakmile dosáhne potřebného pokroku ve svých reformních snahách."
Pozorovatelé upozorňují na to, že kromě negativních reakcí z Bosny vyvolá dnešní rozhodnutí odmítavé postoje zřejmě také v Gruzii a na Ukrajině, jejichž vlády o MAP velmi stojí, zatím jim však nabídnuto nebylo.
Problémem je v tomto případě zejména negativní postoj Ruska, u Gruzie pak i její odtržené částí Jižní Osetie a Abcházie, u Ukrajiny malá podpora členství v alianci mezi obyvatelstvem.
