Naleziště v Kumránu a poblíž Mrtvého moře v Izraeli vydala v uplynulém století několikrát rukopisy, které výrazně pomohly badatelům pochopit sepisování bible a osvětlit židovské povstání, o němž se nedochovaly téměř žádné hodnověrné prameny.
Odborník na starověké svitky a hebraista Milan Žonca z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, jak převratný je objev izraelských archeologů.
Kolika jeskyní se ty nálezy týkají?
Nálezy v Judské poušti pocházejí z různých lokalit. Někdy se směšují pojmy Kumránské svitky a Svitky nebo Rukopisy od Mrtvého moře. Kumrán je první a nejvýznamnější naleziště rukopisů a jiných památek v Judské poušti. Archeologové zde objevili rukopisy dosud v jedenácti jeskyních. Avšak podobných nalezišť je v této oblasti víc, mnohé jsou známé již od padesátých a šedesátých let minulého století. Ty nálezy, které Izraelci představili tento týden, nejsou z Kumránu. Pocházejí z údolí Nachal Chever a Nachal Darga, známého také pod arabským názvem Vádí Murabbát.
Archeologové se nyní snaží zmapovat všechny jeskyně na západním břehu Mrtvého moře a zachránit to, co v nich zbylo, před různými pašeráky a vykradači. Tato velká akce už běží od roku 2017 a nové je vlastně to, že některé nálezy až tento týden zveřejnili. Velmi cenný z těch nových objevů je například fragment knihy starozákonního proroka Zachariáše v řečtině.
Co vlastně víme o původu těch svitků v jeskyních? Je známo, kdo je tam dal a kdy?
Zveřejněné nálezy souvisejí s druhým židovským povstáním proti Římanům, vedeným Bar Kochbou v letech 132 až 135 našeho letopočtu. Pocházejí z jeskyň, kde se ukrývali židovští povstalci se svými rodinami. Nalezené rukopisy a předměty patří k pozůstalosti těchto Bar Kochbových povstalců, Židů prchajících před římskou armádou. Tito lidé většinou v těch jeskyních zahynuli, o čem svědčí nálezy velkého množství kosterních pozůstatků.
Kontext kumránských nálezů je jiný. Rukopisy do jeskyň s velkou pravděpodobností vložili obyvatelé blízkého sídliště Chirbet Kumrán, které bylo zničeno během prvního židovského povstání proti Římanům roku 68 našeho letopočtu. Někteří badatelé je ztotožňují s židovskou sektou esejců a domnívají se, že jeskyně používali jako jakýsi depozitář pro rukopisy, protože tam byly v bezpečí a bylo tam lepší klima.
Na jakém materiálu jsou ty texty napsané? A jde většinou o náboženské písemnosti?
Většina textů nalezených v Judské poušti je na pergamenu a v méně případech na papyru, který je méně trvanlivý než pergamen. Na papyru jsou spíš dopisy, smlouvy a osobní dokumenty povstalců, kteří se skrývali v těch jeskyních. Včetně dopisů samotného Bar Kochby. Naproti tomu texty z Kumránu jsou téměř výhradně náboženské.
Židovské povstání Bar Kochby
- Vzpoura vedená Šimonem bar Kochbou vypukla v roce 132 našeho letopočtu proti římské nadvládě a proti plánu římského císaře Hadriána přestavět Jeruzalém na římské město Aelia Capitolina.
- Římská vojska po třech letech zatlačila povstalce do Judské pouště, kde jejich poslední oddíly rozdrtila. Část povstalců se skryla v jeskyních, kde v minulém století začali archeologové nacházet různé rukopisy a texty.
- Císař Hadrián zakázal praktikování židovského náboženství a mnoho Židů poslal do otroctví. Během povstání zahynulo zřejmě více než půl milionu Židů.
Kumránské objevy teda napomohly ke studiu vzniku Bible?
Jejich dosah je ještě širší. Badatelé z nich získali unikátní poznatky o židovské literatuře a náboženství v době mezi druhým stoletím před naším letopočtem a prvním stoletím našeho letopočtu. Je to období, o kterém jsme před jejich objevením měli jen velmi málo přesných zpráv. Nevěděli jsme, jak vypadal profil judaismu v této době, protože pro to neexistovaly přímé hebrejské doklady. V Kumránu byly nalezeny texty, o jejichž existenci se v řadě případů předtím vůbec nevědělo.
Objevy však mají význam také pro studium Bible, protože se jedná o nejstarší dochované texty hebrejské Bible. Do doby objevení kumránských svitků v padesátých letech minulého století byly nejstaršími známými Biblemi rukopisy z desátého a jedenáctého století našeho letopočtu. Hebrejská Bible obsahuje materiál pocházející zhruba z desátého až druhého století před naším letopočtem. Čili byla tam velká mezera od sepsání bible po nejstarší známý rukopis. V Kumránu byly nalezeny rukopisy biblických textů - například téměř kompletní kniha proroka Izaiáše - což umožnilo badatelům poznat, v jaké formě byl biblický text studován a předáván na přelomu našeho letopočtu.
Vraťme se k těm textů, souvisejícím s povstáním Bar Kochby. O něm existovalo málo pramenů a řada věcí je nejasná. Pomohly nálezy těchto svitků k objasnění toho, co se tehdy dělo?
Víc než pomohly. Do objevu prvních rukopisů u Mrtvého moře v padesátých a šedesátých letech nebylo známo o Bar Kochbově povstání téměř nic. Nějaké zprávy se objevovaly v pozdější rabínské literatuře, dochovaných historických zpráv bylo k dispozici velmi málo. Nálezy například vysvětlily, jakým způsobem Bar Kochba spravoval ty oblasti, které jeho povstalci ovládali. Našly se jeho dopisy, příkazy, které vydával svým velitelům, nebo mince, které nechával razit. Do doby těchto objevů vlastně ani nebylo jisté nebo spolehlivě doložené, že Bar Kochba byl skutečně existující postavou.
Nicméně stále přesně nevíme, jaký byl přesný průběh povstání. Historici a badatelé například nejsou jednotni v názoru na to, zda povstalci tehdy na nějakou dobu ovládli Jeruzalém.
Samotný příběh objevení prvních svitků v jeskyních v Judské poušti je poněkud kuriozní. Našli je místní beduíni, uvědomili si jejich cennost a pokoušeli se je prodat. Jsou o tam známy nějaké detaily?
Nevíme úplně přesně, jak se to odehrálo. Každopádně šlo o beduíny, kteří v Kumránu tábořili dávno a dobře tu oblast znali. Traduje se, že jeden z nich v zimě roku 1946 zřejmě hledal ztracenou kozu a aby zjistil, kde je, hodil do jeskyně kámen. Ten dopadl na hliněnou nádobu a tak ten člověk zjistit, že tam je cosi zajímavého.
Když beduíny našli svitky, neznali starověké hebrejské písmo a nevěděli, o jaký jazyk se jedná. Oslovili jednoho betlémského obchodníka se starožitostmi, křesťana. Ten pak informoval biskupa Syrské pravoslavné církve v Jeruzalémě. Část svitků nakonec skončilav rukou archeologa a profesora Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Eleazara Sukenika. Ten identifikoval, o co jde. Za pozornost stojí, že beduíni pak i v dalších letech pokračovali v hledání a nacházeli další svitky, a to také v oblastech Nachal Chever a Vádí Murabbát. Znamenalo to pro ně velký výdělek, ale pro archeologický průzkum samozřejmě velké škody. Nejnovější akce izraelských archeologů se právě takovému hledání na vlastní pěst snaží zabránit.
