Madrid - Baskická teroristická organizace ETA nabídla v uplynulých letech vládě v Madridu příměří již několikrát. A pokaždé je porušila. Kabinet socialistického premiéra Josého Luise Rodrigueze Zapatera se proto k poslední nabídce hnutí Baskicko a jeho svoboda staví značně skepticky.
"ETA musí zcela zanechat násilí, a to jednou pro vždy," řekl v rozhovoru pro španělskou státní televizi ministr vnitra Alfredo Pérez Rubalcaba. K prohlášení, s nímž separatisté přišli v neděli, se tak jako většina politické scény ve Španělsku proto staví se značnou skepsí.
Podobný názor zastává i sám předseda vlády. Ten opakovaně tvrdí, že baskičtí radikálové mají jedinou možnost. A tím je bezpodmínečné složení zbraní.
O ničem takovém není v posledním prohlášení separatistů ani zmínky. ETA ve videonahrávce, na níž jsou tři zakuklení členové organizace, jenom prohlašuje, že je zapotřebí "zahájit proces demokratizace s cílem svobodně rozhodnout o naší budoucnosti".
Má tím na mysli budoucnost tří baskických provincií a regionu Navarra, kde chce hnutí zorganizovat referendum o nezávislosti.
ETA ztrácí podporu
Poslední "permanentní příměří" vyhlásila ETA v březnu 2006 a tehdy Zapatero vyjádřil ochotu jednat.
Vyjednávání ale vůbec nezačala a ETA příměří sama porušila, když v 30. prosince téhož roku odpálila v garážích u letišti na madridském předměstí Barajas bombu a zapříčinila tak smrt dvou Ekvádorců.
Rubalcaba proto pochybuje i o upřímnosti poslední nabídky separatistů a domnívá se, že ETA "je u konce s dechem" a pouze hraje o čas.
Španělská policie ve spolupráci s Francií zasadila hnutí v uplynulých letech několik těžkých úderů, když opakovaně pozatýkala celé jeho vedení.
V únoru jí padl do rukou šéf vojenského křídla organizace Ibon Gogeascoechea, který byl společně se dvěma dalšími členy ETA zatčen ve francouzském departmentu Orne. Od roku 2008 to bylo již popáté, co separatisté přišli podobným způsobem o své vůdce.
Od svého založení v roce 1959 zavraždila ETA na osm set osob. Ačkoliv se její politické křídlo, kterým je nyní zakázaná formace Batasuna, snaží stylizovat do role mluvčího baskického národa, ETA měla i v dobách své největší slávy podporu nanejvýš patnácti procent Basků.
Političtí pozorovatelé soudí, že v případě vyhlášení referenda o nezávislosti by myšlenku samostatnosti podpořil i dnes jen zlomek baskické populace.
