Šéf Twitteru Jack Dorsey oznámil zákaz politických reklam na konci října, čímž dále rozvířil probíhající debatu na toto téma v souvislosti s Facebookem. Jeho krok byl vykládán i jako odpověď šéfovi větší ze dvou sociálních sítí Marku Zuckerbergovi, jehož platforma zatím politickou inzerci omezovat nehodlá a svůj přístup zdůvodňuje vírou ve svobodu slova.
"Tady nejde o svobodný projev. Jde o placení za publikum. A placení za zvyšování dosahu politických vyjádření má důležité následky, které možná dnešní infrastruktura není připravena zvládnout. Stojí za to udělat krok zpět, abychom to vyhodnotili," napsal Dorsey. Dosah politických sdělení by podle něj měl být zasloužený, nikoli zaplacený.
Oznámení vyvolalo řadu pozitivních reakcí, ale také otázky ohledně toho, co přesně bude Twitter jako politickou reklamu chápat. Podle deníku The New York Times (NYT) se o tom společnost radila i s Americkou unií občanských práv (ACLU) a s poradenskou skupinou Public Affairs Council, která radí firmám ohledně lobbingu a digitálních kampaní.
Detaily zákazu Twitter oznámil před týdnem. Politickou reklamu definoval jako obsah, který zmiňuje "kandidáta, politickou stranu, voleného či jmenovaného vládního činitele, volby, referendum, návrh schvalovaný občany, zákony, regulace, směrnice nebo soudní rozhodnutí". Kromě politiků a politických stran nemohou reklamy nakupovat ani vládní orgány či skupiny označované zkratkou PAC, které ve Spojených státech shromažďují peníze na politické kampaně.
Firmy a další organizace stále mohou zadávat sdělení týkající se celospolečenských témat, jakými jsou klimatické změny či kontrola prodeje zbraní, budou zde ale jistá omezení. Inzerenti budou muset absolvovat prověřování a v tomto kontextu už nebudou moci svůj obsah cílit na obyvatele konkrétního města nebo vybírat publikum na základě politických faktorů.
"Problém je v tom, že zatímco reklamy kandidátů v rámci kampaně jsou zjevně politické, jiná sdělení týkající se ožehavých témat, jako jsou potraty, volba školy a klimatická změna, mohou a nemusí být za touto hranicí," poznamenal NYT.
"Twitter podle všeho nastolil více otázek než odpovědí," uvádí na publicistickém serveru Vox Lizz Winsteadová z neziskové organizace Abortion Access Front, která prosazuje právo žen na potraty. Nová pravidla jsou podle ní vágní a zkomplikují působení její skupiny.
Podle televize CNN je krok Twitteru možná myšlený dobře, pravděpodobně ale vyvolá zmatek v řadách aktivistických organizací, protože ani jejich reklamy nově nesmějí "prosazovat politické, soudní, legislativní nebo regulatorní cíle". "Způsob, jakým bude Twitter posuzovat jemnou hranici mezi zadáváním reklam o politickém tématu a prosazováním nějakého vyústění dané otázky bude nejspíše ostře sledován. A pokud bychom vycházeli z událostí poslední doby, bude na obou stranách vyvolávat hněv a nařčení ze zaujatosti," uvádí CNN.
