Oš - V roce 1990 zemřely při mezietnických střetech na jihu Kyrgyzstánu stovky lidí. Ještě horší je podle místních Uzbeků, na které útočí gangy mladých Kyrgyzů vyzbrojených holemi a puškami, tamní situace dnes.
Kontrola nad rozsáhlými oblastmi Ferganského údolí s městy Oš a Džalalábád se vládě v Biškeku kompletně vymkla z rukou. Na útěku je na sto tisíc Uzbeků, nejméně dvě stě osob bylo zabito.
V Oši a jeho okolí vyhlásily místní úřady zákaz vycházení a Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) dopravuje do města letecky humanitární pomoc. Moskva posílá do Kyrgyzstánu stovky parašutistů, aby chránily ruské zájmy v zemi, zejména zařízení letecké základny v Kantu nacházející se nedaleko Biškeku.
V hlavním městě je zatím klid.
Stany, lůžka a zdravotnicé potřeby nechává přepravovat z letecké základny u Manasu také vláda Spojených států.
Násilí vypuklo minulý čtvrtek poté, co se v druhém největším městě země střetly skupinky rozvášněných mladíků náležících dvěma dlouhodobě znepřáteleným komunitám.
"Skupiny mladých Kyrgyzů zapalují domy Uzbeků, a když se lidé pokoušejí utíkat, střílejí po nich," sdělila agentuře Reuters během telefonického rozhovoru z Oše analytička organizace Human Rights Watch Andrea Bergová.
"Nemáme kam jít, vyhlásili zákaz vycházení, nepustí nás ven," citovala agentura AP čtyřiapadesátiletou Mukadu Džamolovou z Kara-Su, obce ležící poblíž etnicky rozděleného města.
Popelem lehly celé ulice
Vláda prezidentky Rozy Otumbajevové požádala již minulý týden o pomoc Rusko, Moskva ale zatím odmítá zasáhnout s tím, že se jedná o vnitřní záležitost Kyrgyzstánu.
Situace na jihu země je mimořádně nepřehledná. V Oši lehly údajně popelem celé ulice, v nichž měli Uzbekové své restaurace a domy. Desetitisíce osob se vydaly k hranici s Uzbekistánem a vláda v Taškentu u ní začala zřizovat uprchlické tábory.
Do událostí na druhé straně hranice se ale snaží nezasahovat. Na kyrgyzském území se nachází několik enkláv náležících k Uzbekistánu a Taškent má zjevně obavy, aby konflikt nepřerostl v občanskou válku, do níž by mohl být zatažen.
Na snímcích agentury Reuters jsou vidět oblaka kouře vznášejícího se nad uzbeckým obcemi.
"V Oši se bojuje, Uzbekové se města snaží zmocnit," řekl v rozhovoru pro deník The New York Times Sultán Šachmadijev, který se z Biškeku vydal hájit kyrgyzské zájmy na jihu země.
V pětimilionovém Kyrgyzstánu tvoří Uzbekové patnáct procent populace, na jihu země ale představují místy až polovinu tamního obyvatelstva.
Od Stalinových časů
Prozatímní kabinet Otumbajevové byl ustaven poté, co opozice svrhla 8. dubna legitimně zvoleného prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Ten se dostal k moci v rámci tzv. tulipánové revoluce, po níž uprchl do Ruska jeho předchůdce Askar Akijev.
Bakijev, který nyní přebývá v běloruském exilu, odmítá, že by měl s nepokoji cokoli společného. Vládu Otumbajevové, která na 27. června vyhlásila referendum, jež má schválit novou ústavu, ale neuznal.
Bakijev, který je etnický Kyrgyz, má své stoupence právě na jihu země.
Úrodné Ferganské údolí bylo rozděleno mezi Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, za sovětského diktátora Stalina.
Při dubnových nepokojích zemřelo v Biškeku a dalších městech 85 osob, když na demonstranty zahájily palbu bezpečnostní síly tehdy ještě kontrolované Bakijevem a jeho příbuznými.
Davy mladých Kyrgyzů se v ulicích metropole následně oddávaly bezuzdnému plenění obchodů a supermarketů a trvalo dva dny, než vláda Otumbajevové nastolila pořádek.
