"(Poklad) tvoří množství zlatých předmětů, včetně medailonu ve velikosti podšálku. Je tu spousta symbolů, z nichž některé jsou pro nás neznámé. Právě tato symbolika, ne množství, činí nález výjimečným," prohlásil představitel muzea Mads Ravn.

Poklad byl objeven poblíž Jellingu, který je považován za sídlo prvních vikinských panovníků. V městečku stojí také dva runové kameny, jež patří k nejznámějším v Dánsku, a pohřební mohyly. Lokalita figuruje na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Vzácné artefakty našel v prosinci ve zmíněné části Jutska amatérský archeolog, který si krátce předtím koupil detektor kovů. Až doposud byl objev držen v tajnosti.

Na některých předmětech jsou runové motivy a nápisy, které by se mohly vztahovat k vládcům tehdejší doby, poukazují ale také na severskou mytologii. Jedna z mincí zobrazuje římského císaře Konstantina ze 4. století.

Podle prvních názorů mohl poklad uložit do země jeden z bohatých místních obyvatel jako oběť bohům v chaotické době, kdy klima severní Evropy změnila erupce sopky na Islandu v roce 536, která zahalila oblohu oblaky popela. Vzácné předměty budou od února k vidění v muzeu ve Vejle.