Islámábád - Zatýkání opozičních aktivistů, právníků, soudců nebo vypínání televizních stanic nepotrvá v Pákistánu věčně. Tvrdí to vůdce vládní Pákistánské muslimské ligy Chaudhry Shujaat Hussain, který patří k vnitřnímu kruhu spolupracovníků prezidenta Parvíze Mušarafa.
Ten v sobotu oddůvodnil vyhlášení výjimečného stavu nepřátelským chováním justice a pokračujícím bojem proti odbojným kmenům na východě země.
"Jsem si jistý, že to skončí do dvou tří týdnů. Prezident Parvíz Mušaraf si je vědom následků dlouhého výjimečného stavu," řekl Chaudhry.
Pro politické vedení Pákistánu jsou nadcházející dny klíčové. Masové zátahy proti opozici totiž spojily pouliční protestující s mocnostmi světa: všichni svorně obviňují kontroverzního prezidenta, který od převratu na konci 90. let nepřestal velet armádě, z nedemokratického chování.
"Mám hluboké obavy," vzkázal generální tajemník OSN Pan Ki-Mun. "Jde o vnitřní záležitosti," reagoval pákistánský velvyslanec Munir Akram s tím, že OSN se do krize asijské jaderné velmoci nemá plést.
"Povstaňte"
Opoziční strany naopak na podobná slova podpory čekají. Doufají, že jim mezinárodní podpora pomůže výjimečný stav zrušit. Mušarafa vyzývají, aby přestal ignorovat ústavu a z funkce odstoupil.
"Povstaňte!" vyzval své spoluobčany odvolaný předseda soudu Iftikhar Chaudhry.
"Pokud neodstoupí, myslím, že mezinárodní komunita si bude muset vybrat mezi pákistánským lidem a jím," řekla pro britskou televizi Channel 4 News největší kritička režimu, bývalá premiérka Benazír Bhúttová.
Do Islámábádu přiletěla v úterý. Její stoupenci do ulic zatím nevyšli, pokud nebudou však jejich požadavky do 9. lsitopadu splněny, hodlá Bhúttová uspořádat 13. listopadu mohutné protesty v Láhauru a Islámábádu.
"Prezident Mušaraf by měl respektovat Nejvyšší soud a slib daný Pákistánské lidové straně, že do patnáctého listopadu svlékne svou uniformu," řekla vůdkyně opozice.
Dodala, že do patnáctého listopadu by měla volební komise také oznámit přesné datum nových parlamentních voleb, které se mají konat v lednu.
Malé opoziční strany oznámily, že na pátek plánují v Ráwalpindi, městě, kde má prezident své sídlo, velkou demonstraci.
Po bezmála týdnu se tak přidají k hnutí advokátů a soudců, kteří byli - v tmavých oblecích a vázankách - zatím hlavními organizátory protestů. Pákistánský právní systém je od té doby na pokraji zhroucení. Za mřížemi skončila čtvrtina právníků z celé země.
Pákistán není Barma
USA a EU požadují po Mušarafovi propuštění všech politických vězňů. Pro evropskou sedmadvacítku je nejpřijatelnější jeho odchod a vyhlášení lednových voleb přesně tak, jak bylo plánováno.
Američané jsou v přístupu ke svému pákistánskému spojenci v boji proti Talibanu a Al-Káidě o poznání zdrženlivější.
Podle dostupných informací se snaží svůj vliv uplatnit hlavně v zákulisí. Na rozdíl od krize v Barmě mlčí také Rada bezpečnosti OSN.
Bhúttová má obavy, že nestabilní vývoj ještě víc posílí kmenové náčelníky u afghánských hranic. Ti si pak budou schopni rozdělit zemi podle svého.
"Jenom Bůh ví, co se poté stane s naším jaderným programem," varovala Bhúttová.
