Prohlásil to moldavský prezident Vladimir Voronin v rozhovoru, který odvysílala moldavská státní televize.
"Nesjednotíme se s Rumunskem. Jsme dva nezávislé státy. S prezidentem Rumunska jsme dospěli ke společnému názoru, že Rumunsko a Moldavsko se sejdou až jako společné státy Evropské unie," uvedl Voronin.
Reagoval tak na nedávné prohlášení rumunského prezidenta Traiana Baseska, že Rumunsko a Moldavsko jsou dnes sice dva státy, v nichž ale žije jen jeden národ - Rumuni.
Jsme Moldavci, ne Rumuni
"Sčítání lidu, které se uskutečnilo v Moldavské republice v loňském roce, ukázalo, že 94 procent původního obyvatelstva země se považuje za Moldavce, a ne za Rumuny," poznamenal moldavský prezident.
Voronin se zároveň vyslovil pro to, aby Kišiněv a Bukurešť urychleně podepsaly základní politickou dohodu mezi Moldavskem a Rumunskem, o níž se vedou spory již přes deset let.
"Tato dohoda, kterou podepíšeme jako rovnoprávní partneři, musí odpovídat požadavkům 21. století," dodal nejvyšší moldavský představitel.
Moldavsko už bylo součástí Rumunska
Území dnešního Moldavska (Besarábie a část Bukoviny), které je v podstatě severní částí historického Moldavského knížectví, patřilo od roku 1812 do roku 1918 ruskému carovi.
Po roce 1918 bylo toto území až do roku 1940 součástí Rumunska. Na základě paktu Ribbentrop-Molotov se však v roce 1940 stalo součástí Sovětského svazu.
Většinu ze 4,5 milionu obyvatel tvoří Moldavané, jejichž mateřštinou je rumunština.
Po pádu komunistického režimu v obou zemích, zejména v Bukurešti, byly silné tendence ke spojení obou zemí, ale oficiální Kišiněv tyto snahy odmítl. Spojení odmítá také většina moldavského obyvatelstva. Kvůli sporům týkajícím se minulosti, národnosti a jazyka moldavského obyvatelstva se Bukurešť a Kišiněv již přes deset let nedokáží shodnout na textu základní politické smlouvy.
