Tři desetiletí po zničení chrámů a spálení písemností během "kulturní revoluce" zažívá buddhismus v Číně comeback. V rapidně expandující zemi se stal atraktivním byznysem a vytváří nový typ všestranně vzdělaných mnichů, kteří rychle stoupají po společenském žebříčku.
"Náš přijímací proces je vysoce soutěživý," říká Chuej Ťüe, hlavní manažer 120 let starého Chrámu jadeitového Buddhy v centru Šanghaje. Pro oholenou hlavu a oranžové roucho byste nehádali, že získal titul MBA (magistr ekonomie) na prestižní univerzitě Ťiao-tchung.
Takové znalosti jsou nezbytné, aby chrám mohl v moderním světě šířit buddhistické učení, stejně jako řídit své rostoucí obchodní zájmy. Vlastní totiž vegetariánskou restauraci, čtyřhvězdičkový hotel, sedmipatrovou kancelářskou budovu a továrnu na potraviny.
Mnohé chrámy zůstaly jen málo dotčeny časem, hlavně ve vzdálenějších oblastech Číny, ale přístup Chrámu jadeitového Buddhy není neobvyklý.
Náboženství, opium lidstva. V Číně droga vzkvétá
Buddhismus, který se do země dostal přibližně v prvním století, je největším náboženstvím v Číně. Podle odhadů jej vyznává na 100 milionů lidí, tedy přes 8 % populace.
Pronásledování v 60. a 70. letech, kdy Mao Ce-tung vyhlásil "proletářskou kulturní revoluci", je dávno pryč a ačkoli nyní vláda neprojevuje pro žádnou víru velké nadšení, v posledních dekádách podporovala buddhismus víc než ostatní vyznání.
To vedlo k vzestupu ambiciózních chrámů, které se neuzavírají vnějšímu světu a naopak s ním vřele koexistují. Dnes je v Číně podle Státní správy náboženských věcí kolem 13 tisíc buddhistických chrámů a 200 tisíc mnichů a sester, přičemž číslo zřejmě stoupá.
Lukrativní, rychle se rozvíjející chrámy se rozšiřují po celé Asii, ale čínská velikost a podnikavý duch nemají konkurenci.
Bojovníci kung-fu, jak je znáte z televize
Starý chrám Šao-lin v provincii Che-nan vydělává na své reputaci rodiště bojových umění, přijímá významné zahraniční hosty a organizuje kung fu po celém světě. Otevřel výdělečnou školu bojových umění, firma Shaolin Development Ltd. produkuje zenový čaj a vegetariánské potraviny. Mniši rovněž spolupracují na výrobě filmů a online her.
V červenci letěl opat do Německa na pozvání prezidenta FIFA Seppa Blattera, aby sledoval mistrovství světa v kopané. "Fotbal i bojová umění mohou propagovat světový mír," citovala jej čínská zpravodajská agentura Sin-chua.
Bez internetu ani ránu
Internet je pro mnohé klíčem k expanzi. Chrám Kuang-siao, který se prohlašuje za největší a nejstarší na jihu Číny, spustil systém internetového uctívání. Tady čeká široký výběr elektronických Buddhů, kterým uživatelé přinášejí virtuální ovoce, květiny i kadidlo.
"Nejprve otevřu laptop, abych zkontroloval e-maily a podíval se na internet," popisuje svou práci Chuej Ťüe z Jadeitového Buddhy. "Všechno teď funguje online, žádné papírování. Ty, co neprošli testy s počítačem, jsme z kanceláří přeložili na jinou práci."
Surfování na webu se může zdát jako nebezpečná činnost pro ty, kteří mají žít odděleně od hmotného světa a věnovat se duchovnímu rozjímání. Ale na to Chuej Ťüe myslí: "Jen někteří, jako my manažeři nebo lidé pro styk s veřejností, mají přístup k internetu. Ostatní smí používat jen místní síť, je těžké kontrolovat, co by si četli na internetu."
Chuej Ťüe připouští, že životní styl moderního mnicha často nedovoluje se soustředit na duchovní svět. "Jsme pořád zaneprázdnění, žádné víkendy nebo prázdniny. Styky s vnějším světem zabírají většinu našeho času, mnozí mniši musí využívat polední pauzu, když chtějí meditovat." Ale celkově je s novým pojetím spokojen.
"Dřív musel každý včetně opata uklízet, staří mniši museli kontrolovat vstupenky a hlídat chrám. Jenže pořád kouřili a usínali, což mělo neblahý vliv. Proto jsme najali profesionální firmy, které se starají o úklid i bezpečnost, a funguje to na výbornou."
