Praha - Předseda washingtonského Mezinárodního institutu pro Vietnam Doan Viet Hoat je jedním z nejznámějších vietnamských disidentů a bojovníků za lidská práva.
Doan vystudoval pedagogiku na Floridské státní univerzitě a působil jako vysokoškolský profesor na saigonské univerzitě Van Hanh. Po pádu Jižního Vietnamu a vietnamském sjednocení byl v polovině sedmdesátých letech uvězněn.
Celkem strávil ve vietnamských vězeních a pracovních táborech 19 let. V únoru 1998 byl propuštěn a vyhoštěn ze země. Nyní žije ve Spojených státech.
S Aktuálně.cz tento velice bezprostředně vystupující muž mluvil při příležitosti konference Mír, demokracie a lidská práva v Asii, pořádané Nadací Forum 2000. Toto je první část dvoudílného interview.
Komunistická diktatura - horší než jiné
Aktuálně.cz: Roku 1963 jste protestoval proti zásahu jihovietnamského diktátora Ngo Dinh Diema vůči buddhistickým mnichům. Žil jste za jihovietnamských vojenských diktátorů i komunistického režimu. V čem jsou si podobné a v čem se liší?
Doan: Je v tom velký rozdíl. Komunistická diktatura je odlišná od jakékoliv jiné diktatury, dovoluje jen jednu stranu, nemůžete vytvářet žádné organizace a nemáte svobodu shromažďování. Před rokem 1975 (kdy komunistický Severní Vietnam dobyl Jižní Vietnam - pozn. red.) jsme ale na Jihu takové svobody měli.
Mohli jsme se scházet, jak jsme chtěli, zakládat organizace. Mohli jsme dokonce demonstrovat proti vládě. Měli jsme nezávislý tisk kritizující prezidenta. Dokonce některé noviny publikovaly prezidentovy karikatury. Mohli jsme učit, co jsme chtěli, univerzity měly autonomii, tu nyní nemají. Jih byl demokratická země, nebyl zcela svobodný, ale to bylo kvůli válce a komunistické hrozbě.
Při cestování ve Vietnamu si rychle uvědomíte rozdíly mezi Jihem a Severem, lidé na Jihu jsou otevřenější, sebevědomější...
Přesně tak. Lidé na Jihu se cítí kontrolovaní Severem. A nyní musí Sever akceptovat tržní ekonomiku, tedy to, co Jih měl už dříve. Na Jihu je teď ekonomika svobodnější, lidé s tím mají větší zkušenosti.
Doan Viet Hoat
- Vietnamský disident a bojovník za občanská práva.
- V roce 1993 byl obviněn z pokusu o svržení vlády a odsouzen na 15 let do vězení.
- Před svým zadržením vydával undergroundové noviny Freedom Forum, které požadovaly nastolení pluralitního politického systému a zrušení vládnoucí komunistické strany.
- Úsilí o svobodu tisku mu v roce 1998 vyneslo uznání Světové asociace novin.
Vietnam nyní hýří ekonomickou aktivitou. Vypadá to tam mnohem kapitalističtěji než v Česku, o Československu nemluvě. Všude jsou malé soukromé krámky. Byly povoleny už před tržní reformou v polovině osmdesátých let? Vypadalo to tam tak vždy, nebo komunisté potlačili i malé podnikatele?
Ne, předtím to bylo jako u vás. Jen velmi málo obchůdků předtím vlastnili soukromníci.
Ho Či Min zvolil špatně
Přinesli komunisté Vietnamu něco dobrého?
Žádné takové věci jsem si nevšiml. Za prvé, Vietnamci jsou velice dobří pracovníci. Jejich pracovní morálka je historicky velmi vysoká. Nepotřebují ideologii, která je učí práci respektovat. Už to dělají tisíce let.
Vidíme to i u nás. Říkají o nás, že jsme líní.
Ne, ve Vietnamu být líní nemůžete (smích). Za druhé, ani ideologie třídního boje Vietnamu nic nepřinesla. I vláda vidí, že to je nesmysl, tak o tom přestala mluvit. Za třetí, debaty o kapitalismu a antikapitalismu jsou také pryč, protože teď kapitalismus akceptují. Nevidím nic nového, co by Vietnamu komunisté přinesli.
Ani v minulosti? Jak vnímáte Ho Či Mina?
Ho Či Min je respektován kvůli svému boji proti Francouzům. Ale po jeho smrti už se bojovalo jen proti Jihu, ne proti Francouzům. I já ho kvůli jeho boji respektuji, ale myslím, že se zmýlil, když si jako ideologii a metodu vybral komunismus.
Že spojil boj o vietnamskou samostatnost s mezinárodním komunismem, bylo velice špatné. Pokud by to neudělal, mohli jsme být nezávislí dříve, aniž bychom museli tolik bojovat a tolik ztratit. A pak se opět vracet k Západu.
Vláda nemá ideologii, jen touhu po moci
Jakou ideologii tedy nyní komunistická vláda propaguje?
Říkají tomu "civilizace, rozvoj a demokracie", drží se ale stále marxistického přístupu. Je to jenom záminka, aby se drželi u moci. Protože bez komunistické strany u moci bychom se prý vzdálili marxistickému směřování, to je ale nesmysl. Žádná marxistická orientace už neexistuje.
Civilizace, rozvoj a demokracie - co je na tom marxistického? Ale pořád o tom mluví a nutí studenty na středních školách, aby marxismus studovali. Je to konflikt mezi realitou a ideologií.
Vietnam je plný velkých billboardů na komunismus. Tady je máme na Coca Colu, tam na komunismus. Co si myslí lidé, když tuhle propagandu vidí?
Je jim to jedno, nevěří tomu. Jeden velice populární deník Tuổi Trẻ (Mládí) publikoval průzkum, ve kterém se mladých ptali, koho mají nejradši. Vybrali si Billa Gatese a Ho Či Min byl až druhý.
Co by měla Česká republika dělat pro to, aby podpořila demokracii ve Vietnamu?
Měla by především podporovat vietnamskou komunitu zde. Protože Vietnamci sem nepřijíždějí jen kvůli ekonomickým zřetelům, ale také protože chtějí větší svobodu. Ale ve skutečnosti jsou tu kontrolováni ambasádou skrze vízový systém a kvůli tomu, že jim česká vláda nedovolí zůstat tu déle nebo jim dát občanství.
Česká vláda by se s nimi měla častěji setkávat a tento problém řešit.
Oni se ale bojí mluvit.
Bojí se, protože by jim vietnamská vláda sebrala víza a museli by zpátky. Česko je ale stále mnohem lepší než Německo, které má s Vietnamem dohodu a deportuje Vietnamce zpátky.
