Moskva - A je to tu zase. K Zemi padá sonda, která se vymkla kontrole a nikdo přesně neví, kdy a kam dopadne.
Stejně jako v předchozích případech odborníci uklidňují, že nejspíš spadne do oceánu a pravděpodobnost, že by někdo ze sedmi miliard obyvatel naší planety přišel k úhoně, je naprosto minimální.
Je čeho se obávat, nebo můžeme být klidní? V následujících otázkách a odpovědích jsme se pokusili shrnout všechna klíčová fakta, která jsou k této časované bombě k dispozici.
Co to vlastně padá?
Jedná se o čtrnáctitunovou sondu Fobus-Grunt ruské kosmické agentury Roskosmos. Jejím cílem byl 330 milionů km vzdálený měsíc Marsu Fobos, na jehož povrchu měla nabrat geologické vzorky a v roce 2014 je dopravit na Zem.
Proč padá?
8. listopadu 2011 krátce po úspěšném startu z kosmodromu Bajkonur se sonda odmlčela a vymkla se ruským expertům z rukou. Řídící jednotka neiniciovala zážeh druhého stupně rakety, a stroj tak zůstal na nižší oběžné dráze.
Spirálovitý urychlovací okruh kolem Země tudíž vůbec nebyl zahájen. Sonda naopak začala pomalu "padat". Přesnou příčinu selhání Rusové nezjistili, objevily se dokonce spekulace o sabotáži.
Kam dopadne?
Podle dosavadních výpočtů vstoupí Fobos-Grunt do atmosféry v neděli mezi 17:41 a 22:05 našeho času. Během této doby by mohla třikrát obkroužit Zemi, přičemž dva z oběhů vedou nad Evropou. Teoreticky by tedy trosky mohly spadnout i na naše území. Přesné místo dopadu nelze propočítat. Ve výšce zhruba 80 km se sonda rozpadne na asi třicet úlomků o celkové hmotnosti přibližně dvou metráků. Ty by pak měly dopadnout v pásu dlouhém asi 200 kilometrů.
Kdy dopadne?
Přesný čas dopadu trosek není možné určit. Zdroj agentury ITAR TASS z oblasti vesmírného výzkumu ale odhaduje, že se Fobos-Grunt zřítí na Zemi kolem 19:40 našeho času, kdy se bude sonda pohybovat nad pouští Gobi. Její aktuální polohu můžete sledovat v reálném čase zde.
Je důvod k obavám?
Obavy nejsou namístě. Padající vesmírný odpad ještě nikdy nikomu neublížil a pravděpodobnost, že by se tak mohlo stát nyní, je minimální. Je třeba si uvědomit, že 70 % zemského povrchu tvoří oceány a ani pevnina není zcela obydlena.
Jaké tedy mohou být následky?
Spolu se sondou se z oběžné dráhy vrátí i zhruba 7,5 tuny nepoužitého paliva - hydrazinu (jedovaté a výbušné anorganické sloučeniny dusíku s vodíkem) a palivového okysličovadla - oxidu dusičitého. Obě chemikálie nejspíš shoří v atmosféře. Za jistých okolností by ale mohly zmrznout a výbušná směs by pak atmosférou prošla. Šéf Roskosmosu ale uklidňuje, že je to vysoce nepravděpodobné. Pokud palivo nezmrzne, mohlo by naopak přispět ke shoření převážné částí zařízení
O co vědci přišli?
Prach z povrchu Fobosu mohl mimo jiné pomoci objasnit vznik sluneční soustavy a také zodpovědět na zásadní otázku, zda mohl být na Marsu život. Krom toho měla sonda zkoumat příčiny prachových bouří na Rudé planetě a otestovat chování pozemských mikroorganismů při dlouhodobém pobytu v kosmu. Mimo prestiže a naděje na posun v bádání Rusům v atmosféře shoří také pět miliard rublů (skoro tři miliardy korun).
