Microsoft ve smluvních podmínkách s institucemi EU nesplňuje GDPR

ČTK ČTK
21. 10. 2019 21:52
Smlouvy americké softwarové společnosti Microsoft s institucemi EU nejsou v souladu s unijním nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnes zveřejněné prvotní zjištění z vyšetřování Úřadu Evropské unie pro dohled nad ochranou dat (EDPS).
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Evropské nařízení o osobních údajích vešlo v platnost na konci května 2018. Má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Nařízení zavedlo právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití.

Smlouvami Microsoftu s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a dalšími unijními institucemi se úřad EDPS začal zabývat letos v dubnu. Spolupracuje s nizozemským ministerstvem spravedlnosti, které už v červnu po vyhodnocení rizik uvedlo, že se stejným problémem, tedy s dodržováním GDPR ve smlouvách s Microsoftem, se potýkají orgány veřejné správy unijních států. Loni v listopadu nizozemská vláda v listopadu vyjádřila ve své zprávě obavy v souvislosti se sběrem dat prostřednictvím Microsoft Office ProPlus.

"Ačkoli vyšetřování ještě neskončilo, prvotní zjištění vzbuzují vážné obavy ohledně toho, zda jsou smluvní podmínky v souladu s pravidly o ochraně osobních údajů," uvedl nyní mimo jiné v prohlášení EDPS.

"Jsme odhodláni pomoci svým zákazníkům při dodržování ochrany osobních údajů, tedy nařízení 2018/1725, a dalších platných právních předpisů," řekl k věci mluvčí Microsoftu. Společnost podle něj s unijními institucemi jedná a brzy oznámí změnu smluvních podmínek.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Výroba nábytku v Česku loni vzrostla na rekordních 48,5 miliardy korun

Nábytkářské firmy v Česku loni vyrobily zboží za rekordních 48,5 miliardy korun, meziročně o 1,1 procenta více. Tržby z prodeje nábytku klesly o 3,1 procenta na 38,62 miliardy korun. Vývoz stoupl o 13,6 procenta, dovoz se zvýšil o 10,6 procenta. Ve čtvrtek to sdělil tajemník Asociace českých nábytkářů (AČN) Tomáš Lukeš.

"Výkon výroby nábytku zaznamenal další růst v řadě. Loni na podzim jsme odhadovali, že bude zhruba stagnovat. Méně potěšitelnou zprávou je, že podíl dovozu na prodejích meziročně vzrostl téměř o osm procentních bodů na 61,3 procenta. To znamená, že čeští nábytkáři ztratili významnou pozici na tuzemském trhu," uvedl Lukeš. Podle něj to pravděpodobně souvisí s rozvojem on-line prodejů, kdy většina takového nábytku je právě ze zahraničí, zejména z Polska a Číny.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 minutami

Kulhánek by mohl být jmenován ministrem zahraničí ve středu, řekl Babiš po jednání

Kandidát na ministra zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve čtvrtek ráno zhruba 45 minut jednal na úřadu vlády s premiérem Andrejem Babišem (ANO). 

Babiš po jednání řekl Blesku, že by měl být Kulhánek jmenován ministrem zahraničí nejspíš ve středu. Premiér kandidátovi na šéfa diplomacie řekl, aby se vakcínami vůbec nezabýval.

Kulhánek se po jednání s Babišem novinářům vyhnul. Odpoledne Kulhánka na zámku v Lánech přijme prezident Miloš Zeman. "Jak jsem se vyjadřoval pro média už předtím, nejdříve si chci promluvit s panem premiérem a s panem prezidentem," řekl Kulhánek.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Německý ústavní soud zrušil zmrazení nájmů v Berlíně

Německý ústavní soud ve čtvrtek zrušil zákon, který v hlavním městě Berlíně zmrazil nájemné. Podle soudu jednotlivým spolkovým zemím, kterou je i německá metropole, nepřísluší o výši nájemného rozhodovat. Tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni, informovala agentura DPA.

Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. U zhruba 300 000 bytů museli majitelé nájemné snížit na úroveň z června 2019. Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta.

Cílem kontroverzního opatření prosazeného levicovou koalicí na berlínské radnici bylo zastavit prudký růst nákladů na bydlení z posledních let, kvůli kterému se řada obyvatel z německého hlavního města vystěhovala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy