Berlín - Pokud chce Řecko pomýšlet na další pomoc eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, musí se co nejdříve dohodnout se soukromými věřiteli.

Takový je výsledek schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, tedy dua, které se neoficiálně postavilo do čela krizového managementu evropské měnové unie, potažmo celé sedmadvacítky.

"Druhý záchranný balíček, který půjde ruku v ruce s druhým kolem restrukturalizace dluhu, musí přijít rychle, jinak nebude možné další úvěr poskytnout," prohlásila německá kancléřka na pondělní tiskové konferenci.

Součástí dohody by podle ní měla být ochota soukromých věřitelů odepsat polovinu hodnoty řeckých dluhopisů.

Pokud by Atény další pomoc nevyjednaly, hrozilo by Řecku vyloučení z eurozóny (což ale Merkelová přímo neřekla) a velmi pravděpodobně také státní bankrot.

To připustil i Sarkozy, když charakterizoval situaci v eurozóně jako "velmi napjatou".

Na bilaterální schůzce nejvyšších představitelů největších unijních ekonomik byla řeč i o budoucnosti měnové unie. Státníci ale k ničemu překvapivému nedospěli. Merkelová pouze konstatovala nutnost zpřísnění sankcí za nedodržování rozpočtových pravidel eurozóny.

Pakt o vytvoření fiskální unie, v rámci které by přísná rozpočtová disciplína byla v EU napříště prosazována, má být podepsán nejpozději 1. března, a to případně i bez účasti zemí, které nepatří do eurozóny.

Malé státy do toho nemají co mluvit

Na vytvoření nové mezivládní dohody o fiskální zodpovědnosti se shodli představitelé všech členů Unie vyjma Spojeného království. Česko a některé další postkomunistické země se ale zdráhají k paktu přistoupit, protože si nejsou jisty, zda by byly schopny dodržet nové rozpočtové podmínky předpokládající mimo jiné roční deficit státních financí maximálně do úrovně 0,5 procenta HDP.

Jasněji by ale mohlo být už po 30. lednu, kdy se koná summit eurozóny.

Z hlediska České republiky a ostatních malých členských zemí Evropské unie vyslali Merkelová a Sarkozy další jasný signál, že pokud dojde na lámání chleba, nenechají si největší státy do řízení Unie příliš mluvit.

To ostatně konstatoval i komentátor BBC Gavin Hewitt, když poznamenal, že nikdy v historii sjednocené Evropy nebyl vliv malých států menší.

Kolaps Řecka se v této souvislosti jeví jako čím dál pravděpodobnější varianta. Z kruhů blízkých vyjednávání o odpuštění poloviny řeckého dluhu přicházejí informace, že soukromí investoři se vysloveně zdráhají učinit takový krok a raději riskují nestabilitu v dalších zemích eurozóny.