Moskva - Po vzoru Vladimíra Putina se i současný ruský prezident Dmitrij Medveděv rád vžívá do role lídra, jemuž leží u nohou celý svět. Jako vůbec první vládce Kremlu teď navštívil Kurilské ostrovy, na něž si vedle Ruska činí nárok také Japonsko.
A to pouhé dva týdny před summitem Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) svolaného do Jokohamy, kde bude jednat mimo jiné s japonským premiérem Naotem Kanem.
Japonsko zareagovalo tím, že v úterý odvolalo z Moskvy svého velvyslance.
Čtyři jihokurilské ostrovy, které SSSR okupoval na konci druhé světové války, označuje Japonsko jako Severní teritoria a nehodlá se svého práva na ně vzdát.
Císařské Japonsko a carské Rusko si Kurilské ostrovy rozdělily na základě smlouvy z roku 1855, Moskva ale nechce nic slyšet o tom, že by o území, jehož se před lety zmocnila, zase přišla.
"Postoj Japonska je takový, že čtyři severní ostrovy jsou součástí našeho teritoria a prezidentova návštěva je proto velmi politováníhodná," citovala Kana agentura Reuters.
Změna statusu quo nepříchází v úvahu
Za cíl své návštěvy, kterou podnikl při letu z Hanoje, si ruský prezident navíc vybral nejjižnější z ostrovů, Kunašir. Ten leží pouhých šestnáct kilometrů od japonského ostrova Hokkaidó.
Medveděv na Kunašir oficiálně přiletěl z toho důvodu, aby jeho obyvatelům oznámil, že zde Moskva hodlá v příštích letech mohutně investovat do infrastruktury.
"Život se tady zlepší, podobně jako v centrálním Rusku," přislíbil šéf Kremlu. "Jsme rozhodně připraveni k velkým investicím."
Kunašir má rozlohu 1490 kilometrů čtverečních a žije na něm 17 000 osob. Většina populace se živí rybářstvím.
Rozhořčení, které v Tokiu vyvolala Medveděvova návštěva, Moskva nechápe.
"Nerozumíme japonské reakci, pozice Ruska v dané otázce se upevnila a nebudeme tolerovat žádnou změnu statusu quo," citovala z prohlášení ruského ministerstva zahraničí agentura Interfax.
"Je to naše země, ruský prezident pouze navšívil ruskou zemi," prohlásil lakonicky ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho japonský protějšek Sejdži Maehara se nicméně domnívá, že návštěva "zranila city mnoha Japonců".
Po druhé světové válce Rusko kompletně vystěhovalo japonské obyvatelstvo ostrovů.
Na japonské protesty Lavrov reagoval poznámkou, že "prezidentovi se na Kunaširu líbilo natolik, že v brzy hodlá navštívit také další z jihokurilských ostrovů".
Spor s Čínou
Otázku Kuril a možnost navrácení alespoň některých ostrovů se Japonsko snažilo opakovaně otevřít již za sovětské éry. Podobně jako v té postsovětské ale v Kremlu vždy naráželo na kategorické ne.
Smlouva z roku 1875 podepsaná v Petrohradu přitom stanoví, že tak jako se Japonsko jednou pro vždy zřekne nároků na nedaleký ostrov Sachalin, přenechá Rusko čtyři jihokurilské ostrovy zemi vycházejícího slunce.
Dlouhodobé přetahování o Kurily brání mimo jiné i intenzivnější hospodářské výměně mezi oběma zeměmi. Japonský export do Ruska ve výši 306 miliard jenů (3,8 miliardy dolarů) představuje jen dvě procenta vývozu do Číny. Podobně obchod s Moskvou, jenž činí 825 miliard jenů, odpovídá jen 1,6 procenta celkového japonského obratu.
Obdobné problémy má Japonsko s Čínou. S Pekingem se pře o souostroví Senkaku nacházející se v Jihočínském moři severovýchodně od Tchaj-wanu.
Zatímco ale Kurily jsou významné především z hlediska rybolovu, nachází se v blízkosti ostrůvků o rozloze sedmi kilometrů čtverečních, které Číňané nazývají Tiao-jü, významná ložiska ropy a zemního plynu.
V září se spor o souostroví vyostřil poté, co Tokio zadrželo čínský kutr, který se předtím u ostrovů srazil se dvěma japonskými hlídkovými čluny.
