Mapa: Kde útočí vražedné vlny

Lenka Málková
30. 7. 2006 19:15
Praha - Bouře jako každá jiná, ale pak přišla vražedná vlna, která zničující silou poslala loď pod hladinu. Uvnitř: INTERAKTIVNÍ GRAFIKA
Foto: Aktuálně.cz

Nejde o fantazii z dobrodružné knihy, ale pravdivý příběh lodi Mnichov, která v roce 1978 během pár vteřin skončila na dně Atlantiku. Příčinou katastrofy byla dvacetimetrová obří vlna.

Původně rarita, nyní častý jev

Dlouhá léta si vědci mysleli, že enormní vlny jsou pouhou raritou a legendou. Během posledních desetiletí se však zprávy o jejich výskytu množí a svět hledá jejich příčinu.

"Nikdy jsem podobnou vlnu neviděl a doufám, že neuvidím," prohlásil německý vědec Wolfgang Rosenthal. "Ale zjistili jsme, že jsou mnohem častějším jevem, než jsme si původně mysleli."

Na rozdíl od nízkých a na moři téměř neviditelných vln cunami dosahují vražedné vlny obřích rozměrů uprostřed širého oceánu. U pobřeží se naopak téměř nevyskytují.

"Víme, že tyto obří vlny se nemohou zformovat v mělkých vodách," potvrdil vědecká zjištění David W. Wang z americké námořní laboratoře.

V interaktivní mapě si můžete projít fotografie lodí a místa katastrof.

Mnoho oceánografů tomuto fenoménu dlouhou dobu nevěřilo. Kolem obřích vln se množily spekulace a vznikaly nové legendy.

V roce 1995 se evropským vědcům podařilo předložit hmatatelný důkaz. Na ropné plošině Draupner u norských břehů laserovým satelitem změřili dvacetimetrovou vlnu. O pět let později s podobným zjištěním přišli také britští oceánografové.

Do deseti let bude existovat systém varování

Ve stejném roce se konala historicky první konference věnující se problematice obřích vln. Oceánografové se ve francouzském Brestu shodli na tom, že vražedné vlny jsou důsledkem střetu mořských proudů nebo spojením několika menších vln.

Prvním dokumentovaným případem je katastrofa amerického tankeru Ramapo z roce 1933
Prvním dokumentovaným případem je katastrofa amerického tankeru Ramapo z roce 1933 | Foto: cardcow.com

Tvrzení podložili výsledky, ke kterým vědecký tým doktora Fornberga dospěl během výzkumu u břehů Jihoafrické republiky.

"Agulhas je jedním z míst, kde je nebezpečí obřích vln největší, a zároveň jediné místo na světě, kde je možné vlny předvídat. V místech, kde se stýkají studenější vody Atlantického oceánu s teplým indickým proudem, ročně zničí obří vlny v průměru tři lodě. Během velkých bouřek, které jsou tu časté, dojde i na vysoké vlny," prohlásil.

Jeho slova potvrdil i Rosenthal, který věří tomu, že "do deseti let bude existovat spolehlivý systém varování".

Kroky lodních architektů, kteří přicházejí  se stále modernějšími technologiemi, však přesto tuny valící se vody nezastaví. Týdně se tak ve světových vodách potopí minimálně jedna loď. Ačkoli většinou jde o lidské selhání či špatný stav lodi, počet podivných zmizení přesto roste.

Loď jako korek ve vaně

Prvním zdokumentovaným případem je katastrofa amerického tankeru Ramapo z roce 1933, kterou na pravidelné plavbě severním Tichomořím potkala třicetimetrová vlna. Loď naštěstí vyvázla a bezpečně doplula do přístavu.

Na cestě z Anglie do New Yorku zastihla obří vlna britskou výletní loď Queen Elizabeth 2. Psal se rok 1982.
Na cestě z Anglie do New Yorku zastihla obří vlna britskou výletní loď Queen Elizabeth 2. Psal se rok 1982. | Foto: simplonpc.co.uk

V roce 1966 zase italská výletní loď Michelangelo, směřující do New Yorku, odnesla náraz obří vlny dírou v trupu a smrtí tří osob.

Největší katastrofou je však zmizení nákladní lodi Mnichov, která v roce 1978 během pár vteřin zmizela pod hladinou, přivolaní záchranáři našli pouze pár prken z jejího vybavení.

V dubnu 2005 zase zasáhla nedaleko pobřeží amerického státu Georgia výletní loď Norwegian Dawn obří vlna, která zatopila 62 kajut a zranila několik cestujících. "Loď se kolébala jako korek ve vaně," popsala nepříjemný zážitek jedna z pasažérek.

 

Právě se děje

Další zprávy