Kuala Lumpur - Malajsie dnes oslavila své zlaté jubileum. Před rovnými padesáti lety vyhlásila nezávislost na Británii.
Velkolepých oslav na Náměstí nezávislosti v centru hlavního města Kuala Lumpuru se zúčastnily tisíce účinkujících a desetitisíce přihlížejících.
Na speciálních internetových stránkách, které k výročí zřídila státní tisková agentura Bernama, figurují oficiální slogany jako Padesát plodných let, Pět skvělých premiérů, Množství úspěchů či Překrásná mozaika úzce spjatých ras.
Především poslední uvedené heslo je přitom více zbožným přáním než realitou. Shoduje se na tom celá řada pozorovatelů uvnitř Malajsie i mimo ni.
A svědčí o tom i fakt, že právě na tento aspekt se vpředvečer dnešního jubilea zaměřily také velké světové televize a tiskové agentury.
"Rasové otázky kazí Malajsii padesátiny," oznamuje například na svých internetových stránkách Al-Džazíra, jejíž asijská centrála se nachází právě v Kuala Lumpuru.
Agentura Reuters zase tento týden vydala analýzu nazvanou "I po padesáti letech straší Malajsii přízrak rasy a náboženství".
Netřeba dodávat, že z pohledu dnešních oslavenců to není nejpříjemnější čtení.
Když se tne do živého
Analýza vedle jiného zmiňuje poprask, který v červenci rozpoutal 24letý malajsijský student čínského původu Wee Meng Chee alias Namewee, když na populární internetový server You Tube umístil ani ne šestiminutový hudební videoklip, v němž se po svém vypořádal se všemi nedotknutelnými specifiky, na nichž dnešní Malajsie stojí.
Jako hudební podklad si k tomu vybral státní hymnu, do obrazové koláže nastříhal záběry z oficiálního promo-materiálu lákajícího turisty k návštěvě Malajsie a pro své vlastní rapové vstupy zvolil pozadí se státní vlajkou.
Podívejte se: Wee Meng Chee /Namewee/ - Negarakuku
Zdaleka nejvíce však úřady pobouřila samotná slova písně. Už jen zvolený název Negarakuku, vycházející z názvu státní hymny (Negaraku čili Moje země), se dá vykládat dvěma způsoby: buďto jako Moje "Moje země", anebo jako Země bláznů.
Zřejmě nepřekvapí, že verše o muezzínovi, jehož ranní volání k modlitbě zní jako kokrhání, se dotkly náboženského cítění dominantních Malajců, kteří jsou vyznavači islámu.
Stejně tak je pobouřilo, když rapper srovnával jejich rozvolněné životní tempo s chorobnou pracovitostí čínského etnika, aby si vzápětí položil otázku, proč vláda nepřestává upřednostňovat prvně jmenovanou skupinu před tou druhou.
Zatímco podle kritiků se Wee Meng Chee dopustil trestuhodné urážky, podle jeho zastánců jen konstatoval notoricky známá fakta.
Only for bumiputra
V Malajsii totiž nadále platí tzv. Nová ekonomická politika (NEP) z roku 1971, jež v zaměstnání, vzdělání i obchodě zvýhodňuje původní obyvatele (tzv. bumiputra čili synové půdy) před početnými menšinami Číňanů a Indů, kteří přišli na Malajský poloostrov za prací ještě hluboko v dobách britské koloniální správy.
Zavedení pozitivní diskriminace, jemuž předcházely velké rasové nepokoje z května 1969, mělo především pomoci odstranit velkou ekonomickou nerovnováhu ve společnosti.
Malajci, jichž je slabě přes 50 procent, skutečně za posledních 35 let zvýšili svůj podíl na národním bohatství z pouhých dvou na zhruba 20 procent.
Číňané, kteří tvoří necelou čtvrtinu celkové populace, nicméně nadále kontrolují zhruba 40 procent ekonomiky. Oslabil tedy především zahraniční sektor. A vláda, která je tradičně doménou bumiputrů, se nijak nemá k tomu, aby pravidla hry měnila, i když to znamená, že velká část obyvatelstva Malajsie je diskriminována.
Napětí trvá
Navíc se nezdá, že by napětí ve společnosti s posilováním pozic dominantního etnika oslabovalo, spíše naopak.
Může za to i malá tolerance stoupenců islámu, který se stal de facto státním náboženstvím, k vyznavačům jiné víry, jichž je v Malajsii celých 40 procent. Svoboda náboženství, která má být garantována ústavou, je ve skutečnosti velice často pošlapávána.
"Pro lidi z různých etnických skupin je čím dál tím těžší podnikat něco společně," řekl agentuře Reuters historik Khoo Kay Kim. "Týká se to všech aspektů života, dokonce i sportu. Nikdy to nebylo tak vyostřené jako dnes."
Rasová a náboženská polarizace je přítomná ve školství i na pracovištích. Nedávný výzkum například prokázal, že celá třetina dotázaných nikdy nestolovala s příslušníkem jiné rasy.
Mocenský paradox
"Mocenské struktury v Malajsii přežívají díky paradoxu udržování mezináboženského smíru současně s propagováním vlastní rasy," uvádí Ooi Kee Beng, analytik singapurského Ústavu jihovýchodoasisjkých studií.
"Udržují tuto rovnováhu a Malajsie se kvůli tomu nerozvíjí na poli rasové integrace a porozumění," dodává.
Malajsijský premiér Abdulláh Ahmad Badáví ze Sjednocené malajské národní organizace (UMNO) má pověst umírněného politika a snaží se veřejnost přesvědčit, že mezi svými spoluobčany nechce dělat rozdíly.
Právě v tomto duchu se neslo i jeho dnešní poselství, které národu u příležitosti jubilea přednesl.
"Musíme se postarat o to, aby žádný region ani žádná komunita nezaostávaly za ostatními," řekl a dodal: "Zůstaneme věrni konceptu spravedlnosti vůči všem občanům."
O tom, že "to myslí upřímně" však bude muset nejprve přesvědčit lidi jako je Wee Meng Chee.
Tomu by shodou okolností v neděli mělo vyjít nové album. Do této chvíle však není jasné, jestli nakonec neskončí ve vězení, kde by jej spousta lidí včetně několika ministrů ráda viděla.
