Dvaapadesátiletý José Ignácio de Juana Chaos (Iňaki je jeho baskické jméno) drží ve španělské věznici hladovku od 7. listopadu minulého roku. Protestuje proti rozsudku, který jej odsoudil k dvanácti letům vězení za propagaci a blízké styky s teroristickou organizací ETA.
De Juana se podle španělských úřadů provinil tím, že napsal do baskického deníku Gara dva články (The shield a Gallizo), v nichž údajně nabádal k teroristickým činům. Kromě toho, že kritizuje poměry ve španělských věznicích a současnou španělskou vládu srovnává s fašistickou diktaturou, není na zmíněných článcích nic závadného. Nejtvrdší věta zní: " ... ruce pryč od naší země, pokud to neuděláte, způsobíte pouze více utrpení."
Umírá, ale zůstane ve vězení
V úterý byli zástupci španělského soudu nuceni konstatovat, že u vězně "hrozí vysoké riziko úmrtí". De Juana Chaos měl být proto dočasně propuštěn na svobodu. Dokonce o tom rozhodoval speciální protiteroristický soudní tribunál. Části soudců se však podmínečné propuštění i přes doporučení lékařů nelíbilo a nejvyšší soud žádost o propuštění ve čtvrtek definitivně zamítl
O propuštění de Juany, který včera hladověl již 79. den, se tak vede spor nejenom mezi španělskými soudci, ale i mezi veřejností. Většinový názor španělské populace zazněl například v jedné internetové diskusi pod článkem španělského deníku El País. Čtenář Manu Ortiz napsal: "Vrah De Chaos určitě neměl se svými oběťmi takové slitování, jaké mu teď chtějí poskytnout soudci speciálního soudu."
Menšinový názor naopak vyjádřil jiný čtenář ve stejné diskusi: "Spravedlnost a práva platí pro všechny, ať se nám to líbí, nebo ne, tedy i pro teroristy."
Co je na osudu vězněného etarristy (oficiální výraz pro členy ETA), který má podle španělského soudu na svědomí 25 životů, tak atraktivního? Jde mu skutečně o život. To pro žádného věznitele není nikdy dobrá vizitka. Ve vztahu k výbušnému regionu, jakým Baskicko je, to navíc může být nebezpečná roznětka. Osud Iňakiho totiž bez nadsázky sleduje celý severozápadní cíp španělského království.
Irská paralela
Baskové rádi svůj region přirovnávají k Irsku. A právě tato paralela španělskou vládu trápí nejvíce. Pátého května roku 1981 zemřel v britském vězení člen teroristické organizace IRA Bobby Sands. Hladověl 66 dní, poukazoval na nedůstojné zacházení, protiprávní jednání ze strany britských úřadů a chtěl si vydobýt titulu politického vězně. Z teroristy se přes noc stal hrdina a mučedník.
Po jeho smrti vyšly do ulic nejenom irských měst desetitisíce demonstrantů, v řadě amerických kostelů se sloužila zádušní mše, některé americké přístavy bojkotovaly britské lodě, hořely britské konzuláty po celém světě, zapalovaly se britské vlajky. V Teheránu dokonce po Bobbym Sandsovi pojmenovali ulici, ve které sídlil britský konzulát.
De Juana - z vraha hrdina
Španělská vláda si baskického hrdinu nepřeje, přišel by totiž v nejméně vhodnou chvíli. Zrovna, když mírový proces přešlapuje na místě a nikdo vlastně neví, jak se bude vyvíjet dál. Madrid na jedné straně vnímá demonstrace Basků, stoupající nervozitu v regionu, na straně druhé ale stojí většinový názor španělských voličů, že s teroristy se nevyjednává.
A zatímco se soudci dohadují, zda propustit či nepropustit, baskickými ulicemi procházejí mnohačetné davy demonstrantů s portréty černovlasého muže s ostře řezanými rysy v obličeji. Baskové stojí za vězněm. V této chvíli již pro ně není terorista, ale trpící hrdina. "Iňaki žádný svatoušek není, ale to, jak s ním zacházejí, to mě pobuřuje. Ponižuje mě to, nemohu nevnímat, že je to Bask jako my," komentoval v říjnu situaci kolem vězněného teroristy pro Aktuálně.cz důchodce z Oňati Xabier Olalde.
De Juana hladověl totiž již loni na podzim. Po 66 dnech hladovění byl převezen do madridské nemocnice, kde mu lékaři začali proti jeho vůli podávat výživné roztoky. V listopadu začal držet hladovku znovu. Nyní jeho stav přímo ve věznici zkoumají tři zástupci mezinárodního Evropského výboru pro zabránění mučení.
Mírový proces má přednost, ale...
Většinový názor Basků se sice od teroristické organizace ETA odklonil a drtivá většina obyvatel autonomního regionu si přeje mírové řešení. Postavení etarristů ve španělských věznicích ale u Basků vyvolává hněv.
Vysoké tresty, špatné zacházení. Už jen fakt, že ze 660 obviněných a odsouzených příslušníků a sympatizantů ETA není umístěn v baskickém vězení ani jeden, berou jako křivdu a nespravedlnost. Pro rodiny odsouzených je dojíždění do vzdálených částí Španělska k pravidelným návštěvám značná ekonomická zátěž.
Že shovívavost s teroristy není na místě? Ano, většinová baskická populace s vysokými tresty souhlasí a od terorismu se distancuje, na druhou stranu nedůstojné zacházení s baskickými nacionalisty značná část z nich stále ještě považuje za další ústrk centrální vlády vůči zlobivému regionu.
Jednání uvízla na mrtvém bodě
Loni v březnu vyhlásila ETA trvalé příměří. Tím se otevřela cesta pro mírový proces a politické urovnání v Baskicku. Na konci října bylo obnoveno neformální jednání španělské vlády a zástupců baskických politických stran o právu na sebeurčení Baskicka, kterou premiér José Rodriguez Zapatero neoficiálně zahájil v červenci letošního roku.
Nyní mírový proces zastavila bomba nastražená v automobilu na madridském letišti na konci minulého roku. Španělské vládě dala dobrou příležitost přerušit jednání. Zapaterovi nelze upřít snahu o dobrý úmysl, na druhou stranu pro zbytek Španělska není vyjednávání o autonomii Baskicka a ještě s politickou odnoží ETA zatím stále myslitelné. Ve španělských městech demonstrují proti vyjednávání desetitisíce Španělů, zástupci opoziční Lidové strany torpedují Zapaterovy kroky na všech úrovních. V podvědomí se stále vynořují jména 800 obětí, které za ETA jsou.
ETA naopak ztrácí v obyčejných Bascích zázemí, Baskicko je unaveno z terorismu a očekává od politických jednání větší krok k autonomii, než se podařilo získat za 40 let se zbraní v ruce. V myslích Basků ale paradoxně vůdci ETA stále patří mezi významné veličiny. Smrt de Juana by poměr sil na rozbouřeném baskickém politickém nebi mohl opět rozehrát ve prospěch terorismu.
ETA - padesát let boje
Základ teroristické organizace ETA vznikl v roce 1952 na schůzce mladých nacionalisticky orientovaných studentů v Bilbau, o sedm let později byla organizace nazvána Euskadi ta Askatasuna (Baskicko a svoboda). V červnu roku 1960 už má ETA na svědomí první život - šestiměsíční holčička zahynula při výbuchu bomby na železniční stanici v San Sebastianu. Organizace její smrt označila za nešťastnou náhodu.
To smrt dopravního policisty José Pardinese Arcayi v červnu 1968 už náhoda nebyla. ETA vyhlásila válku španělské vládě, která s malými přestávkami trvá dodnes. Její heslo svoboda za každou cenu do dnešních dnů stála život více než 800 lidí. Posledními oběťmi byla dvojice ekvádorských turistů, kteří zahynuli ve svém voze při nedávném výbuchu na madridském letišti.
Spolupráce Šárka Macáková
