Budapešť - Poslední komunistický premiér Maďarska Gyula Horn nedostane vysoké státní vyznamenání. Ač byl na vyznamenání navržen, maďarský prezident László Sólyom mu ho udělit odmítl.
Své rozhodnutí prezident zdůvodnil Hornovým členstvím v ozbrojených milicích, které v roce 1956 potlačily protisovětské povstání v Maďarsku. A to se podle Sólyoma neslučuje s maďarskými ústavními hodnotami.
Návrh socialistického premiéra
Vyznamenat bývalého šéfa vlády nejvyšším civilním vyznamenáním - Velkým záslužným křížem Maďarské republiky - v souvislosti s jeho 75. narozeninami navrhl současný socialistický šéf maďarského kabinetu Ferenc Gyurcsány. Zdůvodnil to tím, že Horn zajistil pokojný přechod země od komunismu k demokracii a připravil Maďarsko na vstup do Evropské unie a NATO.
Hornovy zásluhy podle svých slov nezpochybňuje ani prezident. V dopise Hornovi ale uvedl, že jeho protirevoluční aktivity v roce 1956 a dnešní postoje jsou v zásadním rozporu s ústavním pořádkem Maďarské republiky, a proto nemůže souhlasit s návrhem premiéra udělit mu řád.
Udělení státního vyznamenání v Maďarsku musí schválit prezident. Ten už koncem června vyslovil námitky proti Hornovu vyznamenání a pověřil ústavní soud vypracováním expertízy, zda je možné vládní návrh odmítnout.
Horn: Jen jsem plnil rozkazy
Gyula Horn loni německému listu Die Welt řekl, že v roce 1956 jako člen komunistických milicí dodržoval zákon a plnil rozkazy, protože v době povstání bylo z vězení propuštěno nebo uteklo hodně zločinců. Odpor Maďarů bezpečnostní složky po necelých dvou týdnech potlačily.
Horna si nejen Češi pamatují hlavně z roku 1989, kdy jako ministr zahraničí komunistické vlády otevřel hranice uprchlíkům z NDR, kteří se přes Maďarsko chtěli dostat do Západního Německa. Spolu s tehdejším rakouským ministrem zahraničí Aloisem Mockem již 27. června 1989 symbolicky přestřihl ostnaté dráty "železné opony" na hranici obou zemí u Šoproně.