Budapešť/Praha – O nějakém dramatu v nedělních parlamentních volbách v Maďarsku se nedá hovořit.
Vládnoucí pravicový Svaz mladých demokratů (Fidesz) premiéra Viktora Orbána podle průzkumů jasně vyhraje, byť pravděpodobně přijde o ústavní většinu.
Otázkou je, o kolik procent porazí opoziční levicovou koalici Sjednocení, vedenou socialisty. Té průzkumy předpovídají maximálně třicet procent hlasů, zatímco Orbánovi nad čtyřicet procent.
Ultrapravicový a nacionalistický Jobbik skončí třetí se zhruba patnácti procenty.
Připomeňme, že v minulých volbách Maďaři trestali socialisty za to, že se země propadla do hospodářské krize. Fidesz tehdy dostal neuvěřitelných 53 procent hlasů.
O tom, proč je Orbán stále populární, co si Maďaři myslí o Evropské unii a nakolik zabírá na voliče protiromská rétorika, hovoří pro Aktuálně.cz maďarský novinář a komentátor pravicového deníku Magyar Nemzet Csaba Lukács.
A.cz: Viktor Orbán před čtyřmi lety drtivě vyhrál a velmi pravděpodobně vyhraje i v neděli. Co je hlavní příčinou toho, že úspěch zopakuje?
Hlavním důvodem Orbánových úspěchů je podle mne slabost opozice. Několikrát avizovala své obrození, ale stále se tam objevují staré a řekl bych použité tváře. Tváře svázané s historickou porážkou v roce 2010.
Minulost je neustále dohání. Například korupční skandál bývalého místopředsedy Socialistické strany Gábora Simona, který je nyní ve vazbě kvůli podezření, že měl velké sumy na tajných účtech v rakouských, švýcarských a dalších bankách.
Fidesz před volbami používá jako zbraň pro získání voličů snížení poplatků za elektřinu, plyn a vodu v maďarských domácnostech.
A.cz: Orbán občas používá tvrdá slova na adresu Evropské unie a Bruselu. Je tento postoj v Maďarsku populární, sdílený mnoha lidmi?
Značná část maďarské populace se domnívá, že Bruselu jde hlavně o to, prodat zboží a výrobky na východoevropských trzích. Rozšířený je také odpor vůči nadnárodním společnostem a podnikům.
A.cz: V České republice a na Slovensku parlamentní volby ukázaly, že existuje poptávka po nových politicích a roste znechucení voličů z tradičních stran a dlouhodobě působících politiků. Proč tento fenomén neexistuje v Maďarsku?
V malé míře existuje. Je tady politická strana, která se přímo jmenuje Politika může být jiná (Lehet Más a Politika – LMP). Ta se ale rozdělila, její část vstoupila do Sjednocení (hlavní opoziční seskupení, kterému dominuje Socialistická strana – pozn. red.). Otázkou je, zda LMP vůbec dosáhne pětiprocentního prahu, potřebného pro vstup do parlamentu.
A.cz: Krajně pravicová strana Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko) v minulých volbách překvapila ziskem sedmnácti procent hlasů. Je možné, že Fidesz by s touto stranou mohl vytvořit společnou koaliční vládu?
Jobbik se snaží oslovit i centristické voliče a posunul se více tímto směrem. Jeho vůdce Gábor Vona si před několika měsíci zřídil účet na Facebooku, kde má fotografie štěňat a koťat. Také poněkud zmírnil protiromskou rétoriku.
Koaliční vláda s Orbánem je ale podle mne nemožná ze dvou důvodů. Za prvé obě strany společně nebudou mít v parlamentu většinu a Orbán také nebude riskovat mezinárodní pobouření.
A.cz: Jobbik se profiloval výrazně jako protiromská strana. Je otázka integrace Romů jedním z témat předvolební kampaně?
Nepatří to k hlavním tématům. Opozice je nyní v defenzivě kvůli korupčnímu skandálu bývalého místopředsedy socialistů Gábora Simona a Fidesz v kampani neustále opakuje tři slogany: snížili jsme poplatky pro domácnosti, vylepšili jsme Maďarsko a potřebujeme v tom další čtyři roky pokračovat.
