Soči - Lyžař Yohan Goutt Goncalves z Východního Timoru je ztělesněním odhodlání a cílevědomosti. V devatenácti letech se kvalifikoval na olympiádu v Soči a stal se národním hrdinou.
Je totiž vůbec prvním sportovcem, který tuto malou zemi v Pacifiku na zimních hrách reprezentuje.
Cesta za snem ale byla trnitá. To první, co musel Goncalves udělat, bylo založení lyžařského svazu. Ve Východním Timoru totiž lyžování prakticky neznají a mladý skialpinista je patrně jediným aktivním sjezdařem v zemi.
Není divu. V oblasti Malých Sund nikdy nesněžilo a místní jazyky pro lyžování nemají ani termín.
Založení Východotimorského lyžařského svazu bylo zdlouhavé a mladíkovi s ním musela pomáhat rodina i přátelé.
V roli diplomata
Za svou největší zálibu (a v poslední době i profesi) vděčí svému otci, který pochází z Francie. Právě v zemi galského kohouta totiž Yohan prožil velkou část dětství a seznámil se se zimními sporty.
"Nepamatuju si to, ale říkali mi, že mi táta jednoho dne prostě nasadil batoh a vzal mě na sjezdovku," svěřil se Goncalves ještě před odjezdem do Ruska serveru France 24.
Své první lyže dostal ještě před třetími narozeninami a ve čtrnácti absolvoval první závod. V té době už byl podle svých slov pevně rozhodnutý, že se bude lyžováním živit.
Rodiče ho však od takového nápadu zrazovali. "Říkali, že by to bylo komplikované, protože bychom museli žít na horách," vzpomíná. Nakonec to ale šlo i bez toho. Krom Evropy teď Goncalves trénuje také v Austrálii, kde spolupracuje se lyžařkami, jež ve svých zemích rovněž nemají potřebné zázemí.
"Trénujeme společně se dvěma Izraelkami a Rumunkou," prozradil a dodal, že je na svůj reprezentační dres značně hrdý.
"Reprezentovat Východní Timor bude hned dvojí zkušenost. Samozřejmě půjde o závody, ale také o šanci zkusit si roli diplomata. Je to zbrusu nová země, zformovaná teprve v roce 2002, a stále se vyvíjí. Já chci ukázat, že je Východní Timor víc než válečná zóna."
Bývalou portugalskou kolonii v roce 1975 obsadila Indonésie a během 24leté okupace zemřelo na 200 000 lidí. Yohanova matka uprchla před násilím do Austrálie a odtamtud do Paříže, kde potkala olympionikova otce. Matka už se sice domů nikdy nevrátila, Yohan Goutt Goncalves tam ale pobývá pravidelně. Z vydělaných peněz chce v chudé zemi postavit sportovní centra.
"Lidé by se měli osvobodit od špatných vzpomínek na minulost. Nesmíme zapomínat, je ale třeba hledět i do budoucna," řekl Goncalves v rozhovoru pro AFP.
Hlavně dojet do cíle
Chybělo však málo a Východotimořan se do Soči vůbec nepodíval. Potřebné body pro kvalifikaci ukořistil až loni 29. prosince na závodech v Srbsku.
Cíle má sice od dětství vysoké, nicméně zůstává realistou. "Bude skvělé, pokud dojedu do cíle," říká v nadsázce.
Pak ale zvážní. "Mám přítele, který na minulých hrách reprezentoval Maroko a skončil 44. Chtěl bych se umístit lépe, aby měl Východní Timor lepší postavení."
A země je mu za jeho snahu vděčná, což se projevuje mimo jiné na jeho facebookovém profilu. "Nezáleží na výsledku. Až budete stát na startu, bude za vámi stát celý Timor, ucítíte naši energii," stojí v jednom z příspěvků.
