Bývalý prezident a členové jeho rodiny neponesou odpovědnost za žádné zločiny spáchané v době, kdy byl prezident u moci. Jejich majetek je nedotknutelný, stejně tak korespondence a právo na doživotní ochranu. Kromě toho se v případě úmrtí pohřeb uhradí ze státního rozpočtu, napsal list The Moscow Times na svém ruskojazyčném webu.
O nedotknutelnosti bývalé hlavy státu a jeho rodiny píše rovněž server RBK. Upozornil, že novelizovaný zákon nebyl zveřejněn, lze jej však dohledat v internetovém archivu.
Lukašenko se prezidentského úřadu poprvé ujal v červenci 1994 a záhy soustředil ve svých rukou veškerou moc a z Běloruska vytvořil podle komentátorů komunistický skanzen se všemi jeho atributy, jako je pronásledování opozice a nezávislých médií i mezinárodní izolace.
Devětašedesátiletý Lukašenko je na Západě označován za posledního evropského diktátora a délka jeho vládnutí nemá v Evropě kromě monarchií konkurenci.
Zákon vyřadil z boje o prezidenta opozičníky
Novelizovaný zákon podle komuniké prezidentské kanceláře rovněž stanoví, že běloruským prezidentem se může stát občan, který je starší 40 let, nejméně 20 let žije trvale v Bělorusku a v zahraničí nezískal povolení k pobytu nebo občanství. Agentura AP v této souvislosti poznamenala, že ustanovení znemožňuje kandidovat opozičním představitelům, kteří v posledních letech uprchli do zahraničí.
Podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která po posledních prezidentských volbách, ve kterých se postavila proti autoritářskému vládci země, odešla do litevského exilu, takto Lukašenko reaguje na svůj "strach z nevyhnutelné budoucnosti".
Podle AP tím naznačila, že se musí obávat toho, co se s ním stane, až nebude mít moc. "Lukašenko, který zničil osudy tisíců Bělorusů, bude potrestán podle mezinárodního práva a žádná imunita ho před tím neochrání, je to jen otázka času," uvedla Cichanouská.
Sám Lukašenko v roce 2021 tvrdil, že nechce stát v čele státu až do smrti, ale chce si "alespoň několik let užívat normálního života", který ještě ani neokusil, protože od rána do večera se potýká s břemenem vládnutí, připomněl The Moscow Times a dodal, že momentální Lukašenkův mandát skončí v roce 2025. V Bělorusku se ale může ucházet o znovuzvolení donekonečna.
Autoritářský režim v Minsku čelil v roce 2020 nebývalé vlně protestů. Stalo se tak poté, co úřady opět vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb, které opozice označila za zfalšované. Legitimitu voleb odmítla uznat také Evropská unie, která na režim v Minsku uvalila sankce. Tisíce lidí tehdy vyšly do ulic protestovat. Lukašenko za podpory Moskvy protesty brutálně potlačil.
Pořádkové síly tehdy zadržely přes 35 tisíc lidí, přičemž mnozí z nich tvrdí, že byli mučeni. Nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna uvádí, že v zemi je téměř 1500 politických vězňů. Za mřížemi skončil i nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki, zakladatel Vjasny.
