Vilnius - Litva patří do skupiny zemí, která je nejhůře postižena finanční krizi. Po mnoha letech hospodářského růstu letos očekává šokující pokles mezi patnácti až osmnácti procenty.
Pobaltskou zemi a jejích 3,4 milionu obyvatel má nyní spasit nová prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
Bývalá evropská komisařka pro finanční plánování a rozpočet kandidovala v květnových volbách jako nezávislá. Její úspěšná evropská kariéra na Litevce zapůsobila: hlas jí dalo přes 68 procent voličů.
V neděli se ujala úřadu složením slavnostního slibu. Litevce vyzvala v současné složité době k trpělivosti.
"Slovo krize slyšíme každý den. Ale zatímco dnes hasíme požár, musíme myslet na budoucnost. Reformami položíme základy na desítky let dopředu," řekla třiapadesátiletá ekonomka.
Chce snížit daně malým a středním podnikům, podpořit exportéry, mezi lety 2012 až 2025 by ráda viděla v Litvě jako platidlo euro.
Stejně jako vláda odmítá pomoc Mezinárodního měnového fondu. Kabinet ovšem chystá výrazné škrty, které nepotěší státní zaměstnance. Jejich platy mají klesnout o deset procent.
Grybauskaiteová byla v Bruselu chválena jako špičková odbornice. Nyní se rozhodla pomoci svojí zemi, zabředlé do hlubokých problémů.
"Lidé vědí o tom, že jako eurokomisařka pro rozpočet má v Evropě velmi dobré jméno. Proto uvěřili, že je tou správnou osobou pro řešení krize," vysvětlil její famózní volební úspěch pro agenturu AP litevský politolog Ananas Kulakauskas.
Grybauskaiteová původně studovala ještě marxistickou ekonomii na univerzitě v Leningradu v dobách SSSR. Později dostala stipendium do Washingtonu, pracovala také jako diplomatka v USA.
Má pro ženy netypický koníček. Karate. Je držitelkou černého pásu. A ještě jedna zajímavost: je o plných 29 let mladší než její předchůdce, odstupující dvaaosmdesátiletý prezident Valdas Adamkus.
Není první ženou, která se dostala do nejvyšších pater litevské politiky. Na přelomu let 1990 a 1991 byla několik měsíců premiérkou Kazimiera Prunskieneová.
Shodou okolností také ve velmi těžké době. Litva se tehdy rozhodla jednostranně vyhlásit nezávislost na Sovětském svazu, za což ji Moskva trestala přerušením dodávek ropy.
Prunskieneová odstoupila poté, co její kabinet prosadil ze dne na den drastické zvýšení cen potravin a dalšího zboží. Později byla obviněna ze spolupráce se sovětskou KGB.
Dalia Grybauskaiteová není ani první ženou v čele některého z pobaltských států. Prezidentku už mělo sousední Lotyšsko. V roce 1999 zvolilo za hlavu státu Vairu Vikeovou-Freibergovou, emigrantku navrátivší se z Kanady.
