Lidstvo bude potřebovat další planetu už v roce 2030

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
15. 5. 2012 19:10
A v roce 2050 dokonce planety dvě. Bohatí žijí na úkor chudých
Rozptyl světla v atmosféře; na Zemi je pak zřetelné Středozemní moře, řeka Nil se svou deltou a Sinajským poloostrovem. Snímek byl pořízen 15. října 2011 během devětadvacáté expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Rozptyl světla v atmosféře; na Zemi je pak zřetelné Středozemní moře, řeka Nil se svou deltou a Sinajským poloostrovem. Snímek byl pořízen 15. října 2011 během devětadvacáté expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). | Foto: Reuters

Berlín - Lidstvo žije nad své přírodní poměry a bohaté státy na úkor chudých.

Situace je tak vážná, že bude-li trend rostoucího využívání přírodních zdrojů pokračovat, bude lidstvo už v roce 2030 potřebovat k pokrytí poptávky po jídle, vodě a energii další planetu. A v roce 2050 dokonce planety dvě.

Vyplývá to ze zprávy Living Planet Report 2012, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Vycházel přitom z pozorování více než 9000 živočišných druhů či 405 klíčových vodních toků.

Podle environmentalistů je se změnou potřeba začít co nejdříve. Světoví lídři by měli začít rázně konat už na červnovém summitu Rio+20, jenž se má věnovat udržitelnému rozvoji.

Mizí voda, lesy i obratlovci

Foto: greenpeace.org

Stav planety Země se podle WWF nadále zhoršuje. Přibližně 2,7 miliardy lidí má přinejmenším čas od času špatný přístup k pitné vodě.

Ročně z povrchu planety zmizí 13 milionů hektarů lesa, lesní porost přitom přirozeně odbourává oxid uhličitý. Početní stavy obratlovců jsou oproti roku 1970 o 30 procent menší.

"Musíme zachovat biodiverzitu a snížit naši ekologickou stopu," uvedl Eberhard Brandes, který vede německou pobočku WWF.

Není dobrých zpráv

Situace je špatná především v tropických oblastech, kde se zvířecí populace od počátku zaznamenávání v roce 1970 zmenšila o 60 procent.

Kriticky ohrožený druh, kterému reálně hrozí vyhynutí, je například delfínovec čínský, druh sladkovodního delfína. Volně žijících tygrů je po celém světě jen 3500 kusů, odhaduje WWF.

Dramatický dopad má také nadměrný rybolov. Ve vodách, kde se provádí nadlimitní výlovy, neubývají jen tuňáci nebo tresky. V mořích tak oproti stavům v roce 1970 ubyla více než pětina ryb a ve sladkých vodách dokonce 37 procent.

V oblastech mírného pásma se naproti tomu stavy zvýšily o třetinu. To ale podle WWF neznamená, že by se zde oproti tropům zlepšila biodiverzita. Na počátku měření v roce 1970 totiž již Evropa dosáhla vrcholu ničení přírody, zatímco na jižní polokouli tento proces teprve začínal. Svou roli pak sehrála i opatření na ochranu přírody, takže se například populace vydry říční mohla opět rozrůst.

Šejkové i Němci

Rosnička. Ilustrační foto.
Rosnička. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Biokapacita jako množství obnovitelných přírodních zdrojů, které Země nabízí, stojí proti ekologické stopě, součtu spotřebovaných zdrojů. Z obou pojmů pak vychází globální hektar.

Při spravedlivém a k přírodě šetrném přerozdělení připadá celosvětově k dispozici 1,8 Gha na osobu. V současné době je spotřeba na osobu 2,7 Gha, což je o polovinu globálního hektaru více. V přepočtu WWF to tedy znamená, že k zachování rovnováhy přírodních zdrojů by lidstvo potřebovalo navíc ještě další polovinu planety. A tento trend nadále stoupá.

Nejhlubší ekologické stopy zanechávají bohaté země, v jejichž čele stojí Katar a Kuvajt. Zde je spotřeba téměř dvanácti, respektive desíti globálních hektarů na hlavu.

Například Německo, které je ve středu tohoto žebříčku, má spotřebu 4,6 Gha na osobu. Na opačném konci oproti Kataru stojí Východní Timor a Afghánistán, tyto státy vykazují spotřebu menší než 0,5 Gha.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hasiči řeší úhyn ryb v řece Moravě, žádné škodliviny ve vodě neobjevili

Hasiči v sobotu dopoledne vyjeli do Uherského Hradiště kvůli úhynu ryb v řece Moravě. Jde o území od mostu spojujícího Uherské Hradiště se Starým Městem po místní část Štěpnice. V řece se vyskytuje blíže neurčený počet ryb různých velikostí a druhů, sdělil mluvčí hasičů Roman Žemlička. Testy podle něj vyloučily škodliviny ve vodním toku.

"Na místě byl zástupce životního prostředí a státního podniku Povodí Moravy. Na místě byly provedeny testy, které potvrdily normální obsah kyslíku a vyloučily škodliviny ve vodním toku," uvedl Žemlička.

Podobný úhyn ryb, zejména pstruhů, zaměstnal hasiče také na Prostřední Bečvě na Vsetínsku tento pátek. Domnívají se, že důvodem by mohla být zvýšená teplota vody. Výsledky testů budou známy až později.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na D1 na Benešovsku zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, tvoří se kolony

Na dálnici D1 na Benešovsku v sobotu zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, které se staly kolem 29. kilometru ve směru na Prahu. Obešly se bez vážných následků, dálnice je průjezdná, ale tvoří se kolony, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

Podle prvotních informací jde o dvě nehody zhruba po čtyřech autech. "Jsou to všechno ťukance, není tam žádné zranění, maximálně nějaké lehčí. Dálnice není uzavřená, ale samozřejmě se tvoří kolony. Provoz je tam komplikovaný," uvedla mluvčí kolem 12:30.

Zdroj: ČTK
Další zprávy