Brusel - Posunout otázku budoucího obsazení funkce předsedy Evropské komise se ve čtvrtek premiéři a prezidenti některých velkých evropských zemí pokoušeli v sérii dvoustranných schůzek na okraj jednání skupiny G7 v Bruselu.
Úspěšní zřejmě nebyli, například italský premiér Matteo Renzi odpoledne před novináři podotkl, že jednoznačnou podporu nyní nemá žádný možný kandidát. Představitelé unijních zemí tak nyní raději kladou důraz diskusi o programu, který by budoucí komise měla plnit.
Osobnost, jejíž jméno v souvislosti s vrcholným postem v unijní exekutivě padá nejčastěji, je bývalý lucemburský premiér a někdejší šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Proti němu má ovšem stále velké výhrady například Velká Británie. Její premiér David Cameron ale na unijním summitu nemůže případnou nominaci zablokovat sám. Summit v tomto případě rozhoduje kvalifikovanou většinou, a tak Londýn potřebuje podporu i některých dalších zemí. V pondělí a v úterý se ale ve Švédsku koná "minisummit" zástupců Švédska, Británie, Nizozemska a Německa.
První trojice zemí dává najevo výhrady buď přímo proti Junckerovi nebo přinejmenším proti způsobu, jakým jeho jméno vnucuje státům EU Evropský parlament. Junckera jako kandidáta na předsedu komise před nedávnými eurovolbami nabízela Evropská lidová strana (EPP), která v nich zvítězila.
Některé státy, včetně třeba také Maďarska, ale odmítají parlamentní interpretaci lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, že je to právě parlament, který budoucího šéfa komise volí. Smlouva totiž uvádí, že státy kandidáta navrhují "s ohledem na výsledky voleb".
Merkelová "to hraje" na obě strany
Ve složité pozici je další do Stockholmu pozvaná politička, německá kancléřka Angela Merkelová. Jako členka EPP veřejně hovoří o podpoře její vlastní politickou rodinou nominovaného Junckera. Dává však také najevo, že členské země musí o věci skutečně rozhodovat, a ne jen plnit přání europoslanců.
Také ona tak po nynějších schůzkách s evropskými kolegy na okraj jednání G7 před novináři hovořila především o potřebě definovat "obsah práce" budoucí komise a teprve pak hledat nejvhodnějšího kandidáta.
Když se před týdnem v úterý krátce po volbách sešli premiéři a prezidenti osmadvacítky na večeři v Bruselu, aby o věci diskutovali, bylo na podporu konkrétního jména ještě příliš brzy. Stálý předseda jednání členských zemí Herman Van Rompuy ale dostal mandát, aby o celé problematice vyjednával. Merkelová tehdy zdůrazňovala, že půjde také o několik dalších postů, například obsazení funkce předsedy Evropského parlamentu či nového šéfa unijní diplomacie.
Ve čtvrtek po setkání G7 Van Rompuy uvedl, že se příští týden setká s lídry parlamentních frakcí. S Junckerem, který se snaží sehnat potřebnou nadpoloviční většinu, tedy podporu 376 europoslanců, prý Van Rompuy zatím nejednal.
O nástupci Josého Barrosa by měl na základě doporučení summitu EU hlasovat europarlament v polovině července, nová komise by se měla funkcí ujmout od listopadu. Už nyní ale informovaní lidé z paláce Berlaymont předpokládají, že stávající tým bude přesluhovat, protože vznik nástupnické sestavy se protáhne.
