Brusel - Ve středu se kromě summitu eurozóny uskuteční i mimořádná vrcholná schůzka Evropské unie. Premiér Petr Nečas se má přitom ve středu přesouvat do Spojených států, kde ho ve čtvrtek čeká setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou.
Ve středu by evropští lídři chtěli přijít s komplexním řešením dluhové krize.
Unijní lídři se od neděle snaží odvrátit hrozbu, že by se krize ze zadluženého Řecka mohla přelít do dalších zemí eurobloku.
Ještě před dnešním jednáním sedmadvacítky se Merkelová se Sarkozym soukromě setkali s italským prmeiérem Silviem Berlusconim. Cíl schůzky? Upozornit Řím, že bez urychlení reforem se vydává na "řeckou cestu".
V centru Bruselu se jedná především o posílení eurovalu, výraznějších odpisech řeckého dluhu a rekapitalizaci evropských bank.
Zásadní rozhodnutí plánované na středu se nakonec neobejde bez účasti Čechů. Český premiér Petr Nečas teď na nedělním jednání lídrů sedmadvacítky mimo jiné společně s Brity a Švédy přesvědčoval státy eurozóny, aby při léčbě unijní ekonomiky nenechaly země bez eura stranou.
Z Prahy se přitom v poslední době totiž stále hlasitěji ozývá nechuť přijmout euro.
"Podporujeme stabilní eurozónu. Záleží nám na ní. Jsme s ní silně ekonomicky provázáni, takže jsem připraveni podporovat všechna, i třeba legislativní opatření, která povedou ke stabilnímu euru," zdůraznil Nečas v Bruselu.
Summitové šachy
Nečas den před odletem za svými unijními partnery, na sobotním kongresu ODS zdůraznil, že Češi by do budoucna měli euro přijmout pouze pod podmínkou referenda.
"Není to nic překvapivého. Kdyby uvažovaly o vstupu do eurozóny například Švédsko a Dánsko, tak to udělají také prostřednictvím referenda," komentoval tento postoj na unijní půdě premiér.
Rozvrh summitů s blížící se potřebu najít řešení provází zmatek. Ještě v půlce týdne čeští diplomaté v Bruselu s hlavami v dlaních říkali, že není jisté, zda zrušením neskončí i druhý "pokus" uspořádat zasedání sedmadvacítky. Původně totiž lídři EU měli jednat už minulé pondělí a úterý.
Tak ostré neshody prý panovaly mezi Berlínem a Paříží nad kompletní strategií boje s krizí. Klíčový spor? Například jak posílit euroval, tedy záchranný fond eurozóny, který nyní disponuje reálnou úvěrovou kapacitou ve výši 440 miliard eur.
Pákování fondu
Na unijní půdě se mluvilo především o tzv. pákovém efektu, který by napojil val na Evropskou centrální banku. S tím však Berlín nesouhlasí. A Češi se drží po jeho boku.
"Fond by pak nakupoval dluhopisy za 440 miliard na sekundárních trzích, uložil je u Evropské centrální banky, dostal za to hotovost 440 miliard, za tu by znovu nakoupil dluhy a znovu je uložil a tak pořád dokola. To je nebezpečné, to není nic jiného, než když ta banka peníze tiskne. Navíc se do problémů zatáhne i centrální banka," popisuje český postoj jeden z českých diplomatů v Bruselu.
Od tohoto způsobu posílení fondu se unie před klíčovými summity odklání.
O potřebě navýšení síly EFSF se vášnivě debatuje kvůli hrozbě, že by se dluhová krize, která dopadla na Portugalsko, Irsko ale hlavně na Řecko, mohla přenést i do dalších zemí eurozóny. Pod tlakem se ocitly hlavně Itálie a Španělsko. Jenže to jsou jedny z největších evropských ekonomik, na jejich záchranu by současná síla EFSF nemusela patrně stačit.
Součástí opatření na dluhovou krizi je také seškrtání řeckého dluhu.
Chceme být u toho
Už v sobotu se už ministři financí zemí EU shodli na rámci pro rekapitalizaci bank ve výši 100 miliard eur. Nečas ale zdůraznil, že banky by měly hledat své finanční prostředky na trhu nebo u soukromých investorů.
"Až pak má přijít státní pomoc, a ta má být poskytnuta národními vládami. Společné evropské zdroje mají být použity, až pokud budou tyto cesty vyčerpány a ukáží se jako nedostatečné," dodal Nečas.
Součástí opatření na dluhovou krizi je také seškrtání řeckého dluhu, mluví se až o 50 - 60 procentech.
Čechy situace v eurozóně, přestože od ní dávají ruce pryč, enormně zajímá. Zdejší ekonomika na ní závisí. „Chceme být u všech jednání o navyšování eurofondu. Pokud v budoucnu přijmeme euro, přejdou závazky fondu i na nás," budou se snažit prosadit čeští eurodiplomaté.
Do závěru Evropské rady chtějí společně s Brity a Švédy prosazovat závazek, že eurozóna bude těsně spolupracovat s ostatními unijními zeměmi "černý na bílém".
Češi do Bruselu alespoň odjíždějí se zmírněným domácím sporem o europolitiku. Premiér Petr Nečas se ve čtvrtek dohodl s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem na rozdělení kompetencí na unijním poli. V premiérově delegaci tak bude jak eurotajemník pro Evropu z Úřadu vlády Vojtěch Belling, tak i Schwarzenbergův eurotajemník, Jiří Schneider.
