Podle služby Copernicus už je téměř jisté, že letošní rok se stane nejteplejším rokem v historii měření. Stejně jako předtím září, byl i uplynulý říjen tím nejteplejším v měřených dějinách. Naměřená průměrná teplota 15,30 stupně je o 0,85 stupně Celsia vyšší než průměrná říjnová teplota v období 1991 až 2020 a o 0,40 stupně vyšší než tomu bylo v předchozím nejteplejším říjnu v roce 2019.

Podle programu EU pro sledování atmosféry a klimatických změn globální teplotní anomálie pro říjen 2023 byla druhá nejvyšší ze všech měsíců v souboru dat ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě, a to hned po září 2023.

Minulý měsíc byl o 1,7 stupně teplejší než odhad říjnového průměru za období 1850 až 1900, které bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí.

V dosavadním letošním kalendářním roce, tedy od ledna do října, je průměrná globální teplota pro rok 2023 nejvyšší v historii měření - oproti předindustriálnímu průměru o 1,43 stupně. O 0,10 stupně pak prvních deset měsíců tohoto roku překonalo desetiměsíční průměr roku 2016, který je dosud nejteplejším zaznamenaným kalendářním rokem.

"V říjnu 2023 došlo k výjimečným teplotním anomáliím, které následovaly po čtyřech měsících, kdy byly překonány globální teplotní rekordy. Téměř s jistotou můžeme říci, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření a v současnosti je o 1,43 stupně Celsia vyšší než předindustriální průměr," konstatovala zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.

Pro samotnou Evropu byl letošní říjen čtvrtým nejteplejším říjnem v historii měření, o 1,30 stupně teplejším, než byl průměr z let 1991 až 2020.

Říjen byl kromě toho šestým měsícem v řadě, kdy rozsah antarktického mořského ledu zůstal na rekordně nízké úrovni pro toto roční období, přičemž měsíční hodnota byla o jedenáct procent nižší než průměr.